Berlín vyplatí firmám miliardové odškodné za uzavření jaderných elektráren

  12:01aktualizováno  12:01
Německo odškodní energetické firmy RWE a Vattenfall za předčasné ukončení provozu jaderných elektráren. Počítá s tím spolková vláda, která ve středu podpořila příslušný návrh novely zákona o jaderné energetice. Výše odškodnění zatím ještě není přesně stanovena, mohla by se však pohybovat kolem jedné miliardy eur (25,7 miliardy korun).
Jaderná elektrárna v německém Neckarwestheimu (ilustrační snímek)

Jaderná elektrárna v německém Neckarwestheimu (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Opatření kabinetu navazuje na rok a půl starý rozsudek německého ústavního soudu, podle něhož vláda při ústupu od jaderné energetiky nepostupovala zcela v souladu s ústavou, a energetické firmy tudíž mají nárok na „přiměřené“ odškodnění. Jeho přesná výše má být známa v roce 2023, tedy po uzavření všech zbývajících jaderných elektráren.

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2002 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 ale kabinet konzervativní unie CDU/CSU a svobodných demokratů (FDP) vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě však vláda o rok později změnila názor a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už provozovatelé nesouhlasili, především kvůli rychlosti změny.

Spolkový ústavní soud v prosinci 2016 konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň však musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí, a zákonodárci ho proto do 30. června musejí změnit.

V Německu je nyní v provozu sedm jaderných reaktorů. Odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 33 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.

Autor:

Nejčtenější

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Češi patří v Evropě v třídění PET lahví mezi lepší spotřebitele, zpět se těchto lahví vybere osm z deseti. Některé...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

Big Mac už výhradně nepatří McDonald’s, firma v EU přišla o ochranu

McDonald’s

McDonald‘s prohrál spor o ochrannou známku značky Big Mac s irskou sítí fastfoodů Supermac’s. Na základě rozhodnutí...

Kávě možná zvoní umíráček. Hrozí jí vyhynutí i zdražování, varují vědci

Kávová zrna

Změny světového klimatu společně s odlesňováním a nemocemi mohou zapříčinit vyhynutí až šedesáti procent druhů...

Nigérie, Egypt, Bangladéš i Polsko se staly líhněmi dolarových milionářů

Ilustrační snímek

Ekonomické supervelmoci jako Spojené státy americké, Čína a Japonsko jsou možná domovem největšího počtu boháčů. Když...

Najdete na iDNES.cz