Když se Faeze Hadidiová přestěhovala s manželem před čtyřmi lety z Íránu do Německa, očekávala, že se setkají s extrémní výkonností. „Mysleli jsme, že budeme muset pracovat mnohem déle a mnohem tvrději, abychom splňovali místní standard. Zdá se ale, že lidé tento tlak vůbec necítí,“ svěřila se listu The Washington Post.
Průměrný Řek v loňském roce strávil v zaměstnání 1 898 hodin, Portugalec 1 716 hodin a Ital 1 709 hodin. Průměrný Němec ale odpracoval pouze 1 331 hodin. Minulý týden zde navíc hranice nezaměstnanosti překonala tři miliony lidí. „V posledních dvou letech ekonomika poklesla a je na tom hůř než v roce 2019,“ dodal pro The Washington Post hlavní ekonom ING Germany Carsten Brzeski.
Populace stárne, firmy čelí nedostatku pracovníků. Pomoci má navýšení kvót |
„Španělsko roste rychleji, Řecko roste rychleji... Země, které jsme považovali za méně výkonné nám ukazují, jak jsou silné a my jsme ten, kdo zaostává,“ tvrdí výkonný ředitel Konfederace německých zaměstnavatelských asociací a bývalý člen parlamentu Steffen Kampeter.
Zaměstnanci na plný úvazek mají ze zákona nárok na dvacet dní dovolené ročně. Většina z nich ale dostává mnohem víc a mají i velkorysý počet státních svátků.
Hledáte na portálu jobDNES.cz lepší práci a nechcete přijít o odstupné? |
Podle údajů největší německé zdravotní pojišťovny Techniker Krankenkasse si ale berou ještě v průměru devatenáct dní nemocenské, což je o tři dny více než v období před pandemií. Odborníci to připisují spíš změně kultury než horšímu zdraví. „Nemyslím si, že existují důvody, proč by Němci měli být v porovnání s jinými zeměmi více nemocní,“ řekl výzkumník z Berlínského centra sociálních věd Jonas Jessen.
Život není jen práce
Samozřejmě i méně práce má své výhody. Mnoho přepracovaných Američanů závidí Evropanům několik týdnů dovolené a možnost neodpovídat na emaily, dokud se nevrátí za pracovní stůl.
„Život není jenom o práci,“ svěřil se 27letý student práv Christopher Sitzmann, který v pátek brzy odpoledne nakupoval sportovní potřeby. „Mám rád sport a kupuji si tu plavecké vybavení. V zaměstnání už jsem dneska skončil.“
Odborníci tvrdí, že za malým počtem odpracovaných hodin nestojí lenost, ale strukturální síly, které zejména ženám ztěžují práci na plný úvazek. Podle statistického úřadu Evropské unie pracovalo v roce 2023 na částečný úvazek 48 procent německých zaměstnaných žen. U mužů to bylo jen něco přes deset procent.
Německé ekonomice se stále nedaří. Podle odhadů letos téměř neporoste |
Mezi matkami tento podíl představoval dokonce 65 procent. Mnoho škol totiž končí výuku brzy odpoledne a družiny na tom s otevírací dobou nejsou o moc lépe, což rodičům možnost pracovat na plný úvazek ztěžuje. V každé části Německa se navíc na pracující matky pohlíží jinak.
„Studená válka způsobila rozdělení země na západní a východní část. V západním Německu byly zaměstnané matky považovány za špatné. Naopak na východě zákon prakticky vyžadoval, aby oba rodiče pracovali a péče o děti byla dostupná již od útlého věku,“ vysvětluje Jonas Jessen. Dodnes jsou tak matky žijící v bývalém východním Německu zaměstnány na plný úvazek častěji.
Pracovat více a efektivněji
Odborníci se ovšem neshodují, co by zvýšení výkonnosti obyvatel zlepšilo. Někteří tvrdí, že by pomohla lepší a dostupnější péče o děti s delšími provozními hodinami. Podnikatelé jako Kampeter ale chtějí například omezit regulace, byrokracii a zvýšit imigraci.
Jessen naopak prosazuje řešení jako zrušení podávání společného daňového přiznání v případě manželských párů. Mnoho matek by tak mohlo pracovat více hodin za nižší daňovou sazbu.
Podle studie by individuální podávání daňových přiznání zvýšilo nabídku pracovní síly o ekvivalent půl milionu pracovních míst na plný úvazek. Jessen však připustil, že by taková změna byla náročná, protože je vnímaná jako „protirodinná“.
Nizozemsko zkracuje pracovní týden. K trendu se přiklánějí i další země |
Trend se na mnoha pracovištích ale stále ubírá spíše směrem k preferenci osobního života. V loňském roce provedlo 45 německých firem šestiměsíční experiment, kdy přešly na čtyřdenní pracovní týden. Zaměstnanci tak měli možnost fungovat méně hodin za stejnou mzdu.
„Musíme pracovat více a efektivněji. Se čtyřdenním pracovním týdnem a rovnováhou mezi pracovním a osobním životem nebudeme schopni udržet prosperitu této země,“ prohlásil v květnu kancléř Friedrich Merz po nástupu do úřadu.
Výsledky experimentu ale byly převážně pozitivní. Lidé byli produktivnější, spokojenější a většina zúčastněných společností se proto rozhodla v tomto modelu pokračovat.
