Ještě před vypuknutím ruské války na Ukrajině patřilo Německo k nejvýkonnějším ekonomikám Evropské unie. Od konce roku 2022 však bojuje s výraznou stagnací. Loňský hospodářský růst podle odhadů dosáhl pouze na 0,1 procenta. Rok 2026 by měl být sice lepší, avšak ne o tolik, píše Deutsche Welle.
Centrální banka ve své poslední makroekonomické prognóze odhaduje, že hospodářský růst v roce 2026 dosáhne na 0,6 procenta. Institut ifo je o trochu pozitivnější a jeho experti očekávají meziroční oživení německé ekonomiky o 0,8 procenta.
Česká ekonomika v příštím roce poroste, mzdy ale zpomalí, očekávají analytici |
To jsou však stále čísla, na které země z dlouhodobého pohledu není zvyklé. „Německé hospodářství se nové realitě na trzích přizpůsobuje jen velmi pomalu a za velkých nákladů,“ podotýká analytik institutu Ifo Timo Wollmershäuser.
Ztráta konkurenceschopnosti
Současné potíže ekonomiky mají hned několik příčin. Průmyslové podniky se dlouhá léta spoléhaly na import levného zemního plynu z Ruska. O ten ale vlivem ruské invaze na Ukrajinu přišly. Kvůli tomu jim však výrazně zdražily energetické komodity, což vedlo i ke zhoršení jejich konkurenceschopnosti.
Hospodářská strategie evropské velmoci zároveň stála na exportu do zahraničí, a to zejména do Asie. Týká se to i německých automobilek, které profitovaly i z vývozu do Číny. Právě zde ale tamním firmám vyrostla silná konkurence. Německé podniky nejenže o čínský trh přišly, musí s nimi bojovat i na dalších trzích. Do toho se tamní firmy navíc musí popasovat i s dopady amerických cel.
Konkurenceschopnost německého průmyslu je na novém minimu, odhalil institut |
Když v nedávných volbách uspěl současný kancléř Merz, slíbil svým voličům, že hospodářské strádání Německa zlomí. Aby svůj slib opravdu splnil, přišel jeho kabinet v průběhu roku 2026 s ambiciózním investičním balíčkem v hodnotě bilionu eur. Jeho součástí jsou německé státní investice zejména do nové infrastruktury a sektoru obrany, a to v dalších 10 letech.
Rostoucí německé zadlužení jako riziko
Experti říkají, že nárůst německých veřejných výdajů tamní ekonomice pomůže. Je ale otázkou, jak výrazně. Analytici Deutsche Bank kupříkladu nedávno varovali, že fiskální expanze může Německu přinést jen krátkodobý impuls a dlouhodobý pozitivní přínos může být jen velmi omezený.
Naději na výraznější hospodářské oživení komplikuje i nálada mezi německými firmami, která navzdory obrovskému investičnímu balíku v hodnotě jednoho bilionu eur zůstává dlouhodobě špatná. Lepší hospodářskou situaci v roce 2026 očekává pouze 40 procent německých firem.
Německo musí rovněž brát v potaz rizika související s již zmíněným investičním balíčkem. Tím hlavním je nárůst veřejného zadlužení. Odhady totiž naznačují, že veřejný dluh může do roku 2035 stoupnout ze současných 63 na 85 procent HDP. „Tento fakt by už v roce 2026 mohl otestovat skutečnou soudržnost německé vládní koalice,“ podotýkají ve své analýze analytici Deutsche Bank.
Německé ekonomice se stále nedaří. Podle odhadů letos téměř neporoste |
Německo je přitom dlouhodobě v Evropské unii vyzdvihováno za svou rozpočtovou a dluhovou kázeň. To se však v dalších letech nejspíš změní. Už v roce 2026 totiž dluh naroste o dalších 180 miliard eur (asi 4,5 bilionů korun), což jsou asi 4 procenta německého HDP, uzavírá Deutsche Welle.
