Problémy dříve silně průmyslově založeného regionu Severní Porýní-Vestfálsko vnímá i osmapadesátiletý manažer Lars Baumguertel. Jeho firma bojuje hlavně s prudkým nárůstem cen energií poté, co po vypuknutí ruské války na Ukrajině došlo k narušení dodávek levného ruského plynu do Evropy, píše agentura Reuters. Třeba právě v Gelsenkirchenu míra nezaměstnanosti momentálně dosahuje hranice 13 procent.
V Gelsenkirchenu jsou německé ekonomické problémy z posledních let patrné takřka na každém rohu. Ačkoliv toto město v minulosti povedlo Německu zajistit poválečný hospodářský zázrak, už v 60. letech začal význam regionu upadat a stav místní populace začal postupně klesat. Před šedesáti lety zde žilo 390 tisíc lidí, nyní se však ke Gelsenkirchenu hlásí o 130 tisíc osob méně.
Gelsenkirchen má zároveň jeden z nejnižších příjmů na hlavu v rámci celého Německa. „Jsme průmyslový národ. Nemůže si dovolit, aby se náš průmysl ocitl v chaosu,“ řekl agentuře Reuters Klaus Herzmanatus, který celý život zasvětil hornictví. Po uzavření místních šachet v roce 2000 odešel do předčasného důchodu a nyní s hrůzou sleduje, jak značka a význam německého průmyslu stále rychleji uvadá.
Volby na obzoru
Německo se právě řítí do předčasných voleb, jež určí směr největší unijní ekonomiky pro další léta. Právě ekonomická slabost Německa se podle odborníků řadí k nejvýznamnějším tématům, které volby pravděpodobně rozhodnou. Favoritem zůstává koalice CDU/CSU, ale očekává se i velmi silný volební výsledek krajně pravicové AfD.
Německo zhoršilo ekonomický výhled, potíže dopadnou i na Česko |
„Doufám, že nová vláda se zaměří na investice, které povedou ke změnám německého energetického systému. Věřím v přechod na modernější ekonomiku. Celý region Porúří je ukázkou toho, že k udržení ekonomického růstu jsou potřeba změny,“ řekl agentuře Reuters Lars Baumguertel, jehož firma se zaměřuje na výrobu pozinkovaných plechů a stále zaměstnává asi 2 tisíce lidí.
Německo v posledních letech do velké míry omezovala mimo jiné i ústavní dluhová brzda, která tamním vládám brání v provádění důležitých investic. Ty jsou ale pro opětovné nastartování německého hospodářství důležité. Brzda se do německého právního systému implementovala po finanční krizi v roce 2009 za vlády spolkové kancléřky Angely Merkelové.
Německá ekonomika neroste. Odborníci dokonce zhoršují původní prognózy |
Potřebu reforem si uvědomuje i Friedrich Merz, který stojí v čele koalice CDU/CSU. Pro Reuters uvedl, že kvůli obrovský investičním potřebám jsou změny v nastavení rozpočtové a fiskální politiky Německa nevyhnutelné. Mimo jiné proto, že Německo do dalších let musí zvýšit svou angažovanost v obranné politice. Zároveň se čeká, že na Německo bude v dalších měsících a letech právě z důvodu slabých obranných investic tlačit administrativa amerického prezidenta Trumpa.
Německá ekonomika loni opět klesla. HDP se snížil o 0,2 procenta |
Merz ale zároveň doplňuje, že německou ústavní dluhovou brzdu rozhodně chce v nějaké podobě zachovat. Německý veřejný dluh momentálně činí zhruba 63 procent HDP. Pro porovnání zadluženost Spojených států je výraznější a přesahuje hranici 120 procent tamního HDP.
Mnoho úkolů
Francouzský dovoz elektřiny momentálně představuje 3 procenta celkového energetické potřeby Německa. Jako fatální vnímá ukončení provozu německých jaderných elektráren ale i koalice CDU/CSU.
Před Německem ale v dalších letech stojí mnohem více úkolů. Ekonomický institut IW odhaduje, že na řešení strukturálních problémů bude Německo v dalších deseti letech potřebovat asi 600 miliard eur. Ty by Německo mělo využít pro zlepšení dopravy, vzdělávání i pro řešení otázky bydlení.
Tsunami hněvu, kontrarevoluce, píší v Německu o volbách. Scholz cítí hořkost |
Ekonomové ale poměrně pochybují, že by se příští německá vláda uchýlila k výraznějším změnám. „Ačkoliv jsou ekonomické otázky součástí programů většiny stran, pochybuji, že se strukturální změny v německém hospodářství skutečně stanou pro další vládu prioritou,“ dodala pro Reuters ekonomka Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics. Dodala, se Německo nejspíš vydá hlavně cestou podpory digitalizace i zlepšení prostředí pro začínající podniky.
Řada místních v Gelsenkirchenu nyní věří, že ekonomiku Německa může opět nastartovat právě AfD. Podle volebních průzkumů je v Gelsenkirchenu právě AfD druhou nejsilnější politickou stranou. Představitelé AfD říkají, že chybou předchozích vlád bylo mimo jiné odstavení jaderných elektráren a chtějí, aby se co možná nejdříve snížily náklady na energie.
„Předchozí vlády zavřely jedny z nejbezpečnějších jaderných elektráren na světě. Místo toho raději dovážíme elektřiny z jaderných elektráren v nedaleké Francii, kde se asi 70 procent energie vyrábí právě z jaderných zdrojů,“ řekl Reuters jeden z představitelů AfD Christian Loose.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
