Jak oznámil v úterý Německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) a Centrum pro výzkum solární a vodíkové energie (ZSW), předběžné údaje byly vypočteny na základě požadavků Evropské unie, která podíl jednotlivých zdrojů elektřiny na trhu zakládá na spotřebě, nikoli na výrobě. Tuto metodiku přijal pro definici svých klimatických cílů i Berlín.
Více než polovinou se na spotřebě elektřiny v Německu podílely obnovitelné zdroje v první polovině roku 2020. Pokryly ji tehdy z 50,2 procenta.
Celková spotřeba elektřiny v Německu v prvním letošním pololetí klesla o 0,8 procenta na 281 miliard kilowatthodin (kWh). Výroba elektřiny v Německu vzrostla o 1,7 procenta na 298 miliard kWh, což posílilo roli Německa jako čistého vývozce elektřiny.
Výroba z obnovitelných zdrojů, které vedle větrné energie zahrnují solární, vodní, biomasu, odpadní a geotermální energii, přispěla k celkové výrobě 139 miliardami kWh. To je o 13,5 procenta více než před rokem. Z toho podíl větrné energie na pevnině činil 59 miliard kWh (nárůst o 23 procent), fotovoltaické energie 33 miliard kWh (nárůst o 17,3 procenta), biomasy 24 miliard kWh (nárůst o 3,7 procenta) a větrné energie na moři 12 miliard kWh (nárůst o pět procent).
Německo loni snížilo emise oxidu uhličitého o 39 procent ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2030 chce dosáhnout snížení o 65 procent.
