V sedmi největších německých městech je momentálně celkem 5,8 milionů metrů čtverečních volných kancelářských ploch, které čekají na své další využití. Mnichovský institut přišel s nápadem, že jen v Mnichově je potenciál pro vznik 14 tisíc bytů pro 24 tisíc lidí. Průměrné nájemné na okraji Mnichova momentálně činí asi 25 eur za metr čtvereční.
Nájemné v přestavěné kanceláři na bytovou jednotku by ale bylo podle odborníků vyšší a mělo by se pohybovat okolo 31 eur (asi 775 korun) za metr čtvereční. Někteří experti ale před přestavbami varují, neboť volné plochy se k přestavbě na byty nemají v mnoha případech vůbec hodit, píše portál BR24.
„Katastrophe“! Němci nemají kde bydlet, chybějí jim statisíce bytů. A bude hůř |
„Je třeba počítat s tím, že v případě přestavby kancelářských ploch na byty dojde ke ztrátě asi 20 procent kapacit. Důvod je jednoduchý. Do těchto staveb bude potřeba zabudovat nejrůznější příčky, chodby, koupelny či kuchyně. Přestavba zároveň bude finančně náročná a investor bude pravděpodobně chtít inkasovat vyšší nájemné, pokud se do takového projektu pustí,“ říká ekonom Simon Krause z mnichovského institutu Ifo.
Nájemní trh je dlouhodobě napjatý
I přesto negativum v podobě vyššího nájemného ale počítá Krause s tím, že dlouhodobý extrémní tlak na nájemní trh v Mnichově nebo Norimberku by se tím mohl snížit. Krause navíc podotýká, že některé projekty se již povedlo v praxi prosadit i dokončit. Třeba mnichovská čtvrť Schwabing-West na Elisabethstraße, kde se za prosklenou fasádou s balkony a lodžiemi nachází asi 70 bytů.
Chybějící byty, příliš vysoké nájmy. Krize bydlení zasáhla celou Evropu |
V nich žije třeba čtyřiadvacetiletá studentka Kati, která má k dispozici jednopokojový byt a podle serveru BR24 se v něm cítí dobře. „Líbí se mi tu hlavně ty vysoké stropy. Průměrný člověk je dnes mnohem vyšší než dříve a je hezké, když lidé nemají strop přímo nad hlavou,“ uvedla.
S ní souhlasí také devětadvacetiletý Thomas. Jeho zaujalo i podlahové vytápění, nové kuchyně, pěkné koupelny či velká okna. Žije v bytě o celkové ploše 65 metrů čtverečních a jeho nájem činí téměř 1 900 eur, což je asi 47 500 korun.
Smysluplnost i kvůli oblibě smíšených čtvrtí
Odborníci ale zároveň doplňují, že konkrétně v Mnichově zmíněných 14 tisíc bytů přestavbou z kanceláří nejspíš nevznikne. Jde totiž pouze o teoretický výpočet. Některé kancelářské budovy se totiž nachází v nepříliš ideálních částech města, kde třeba není zavedená ani veřejná doprava. Jiné budovy se nacházejí ve velmi hlučných oblastech, další jsou v již velmi zanedbaném stavbu, což by už tak finančně náročnou přestavbu ještě prodražilo.
Pár kilometrů, poloviční ceny. Byty na severu Čech jsou dražší než v Německu |
Řadě odborníků ale koncept dává smysl. Mimo jiné i proto, že takzvané smíšené čtvrti jsou čím dál oblíbenější. „V sedmdesátých letech minulého století se plánovaly čistě kancelářské čtvrti. Ale dnes chtějí lidé žít v oblastech, kde na krátké vzdálenosti chtějí mít restaurace, zeleň, svou práci i obchody,“ uvádí mnichovská urbanistka Elisabeth Merková.
Portál BR24 uzavírá, že kromě Norimberku či Mnichova dává přestavba kancelářských smysl i v jiných městech. Mezi ně se má řadit také Augsburg, Würzburg, Ingolstadt nebo třeba Straubing.
