Letos v Chorvatsku přispěly k nárůstu produkce soli extrémně vysoké teploty, které překročily 40 stupňů Celsia. Jedna společnost na pobřeží Jaderského moře uvádí, že dosáhla maximální produkce, píše agentura AP.
Výroba soli závisí na mořské vodě, slunci a větru. Mořská voda se přivádí do mělkých solných pánví, v nichž pomalu odpařuje a zanechává po sobě krystaly soli. „Slunce a teplo nám vyhovují nejlépe. Čím je tepleji, tím rychleji se mořská voda odpařuje a tím rychleji se vyrábí sůl,“ říká Mario Salić, pracovník solivaru. Pro něj a jeho kolegy bylo letošní počasí pro výrobu soli ideální. „Ano, je horko, ale je tu sůl. Myslím, že letošní rok bude nejlepší.“
Chorvatsko trápí rozsáhlé požáry. Zasáhly několik ostrovů, teď zemi čekají bouře |
Podle Sanji Stamenić Oštricové, marketingové ředitelky solivaru v Ninu, pomohlo letošní počasí dosáhnout maximální produkce. „Z hlediska výkonu je letošní rok vynikající. Dosáhneme maximální produkce až 5 000 tun, protože to byl slunečný rok a slunečné léto,“ podotýká. Výroba soli však podle ní vyžaduje dlouhé období suchého a slunečného počasí. „K výrobě soli odpařováním mořské vody je zapotřebí alespoň 21 slunečných dnů. Pokud mezitím zaprší, proces trvá déle,“ doplňuje.
Principy zůstávají stejné
Přestože tradice výroby soli v Ninu sahá asi 1 500 let zpět, mnoho základních principů tohoto procesu zůstává stejných. Jakmile je sůl sklizena, putuje na výrobní linku, kde ji stroje a pracovníci třídí a balí. Na rozdíl od většiny moderní výroby lze velkou část procesu výroby soli v Ninu sledovat a prožít pod širým nebem.
„Jsou to staré nástroje, na které se pomalu zapomíná. Obvykle vše zůstává v továrnách, ale tohle je továrna pod širým nebem. Je hezké, když se můžete spojit s tím, co se vyrábí, když to můžete cítit, dotknout se toho a ucítit to pod širým nebem,“ říká Stamenić Oštricová.
Útěk před pylem do solného dolu. Vělička je největší atrakcí Polska |
Provoz však neslouží pouze k výrobě soli. Stal se také vítanou turistickou atrakcí, která ročně přiláká přibližně 140 000 návštěvníků. Ti mohou procházet mezi solnými pánvemi, prohlédnout si hromady čerstvě sklizené soli a navštívit muzeum soli. Podle provozovatelů solivaru je cílem přiblížit návštěvníkům příběh o tom, jak se sůl vyrábí, a pomoci jim porozumět produktu, který je součástí jejich každodenního života.
„Lidé si vlastně ani neuvědomují, jak důležitá je sůl pro naše zdraví. Často je překvapí, když se dozvědí, že bez soli naše tělo nemůže fungovat,“ vysvětluje Angela Tartarová, vedoucí prodeje v solivaru. Podle ní to lidé sice často vědí teoreticky, ale až když sůl uvidí a osahají, stane se pro ně tato souvislost reálnější. „Je to, jako by se jim v hlavě rozsvítila žárovka: ‚Jasně, to je pravda, sůl je ve všem.
I pro ni má sůl význam, který dalece přesahuje rámec letošní sklizně. „Sůl tu byla po celou dobu dějin a bude tu ještě dlouho poté, co my už tu nebudeme,“ říká.
Zatímco dělníci pokračují v přesouvání bílých hromad z místa na místo, sklizeň v Ninu nabízí výrazný kontrast k většinou nevítaným důsledkům letošních letních veder jinde v Chorvatsku. Tady slunce není nepřítelem. Právě ono umožňuje sklizeň, uzavřela agentura.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
