Velká mešita v Alžíru, známá také jako Djamaa El Djazair, leží na ploše 400 tisíc metrů čtverečních a má 265 metrů vysoký minaret, ve kterém jsou umístěny vyhlídkové terasy. Klenutá svatyně a venkovní nádvoří s výhledem na Alžírský záliv může poskytnout ubytování až 120 tisícům věřících. V podzemí má dokonce parkovací místa pro sedm tisíc aut. Komplex mešity zahrnuje Školu koránu, knihovnu, restauraci, amfiteátr a výzkumné centrum, které mapuje historii Alžírska.
V současné době probíhají závěrečné práce. Po dokončení bude mešita podle rozlohy třetí největší mešitou na světě a největší v Africe.
Dvě největší mešity na světě jsou Svatá mešita v Mekce a Prorokova mešita v Medině. Obě jsou považovány za nejsvatější místa islámu a každoročně je navštíví miliony muslimských věřících a poutníků. Napsal o tom server Quartz.
Po globálním propadu cen ropy čelila alžírská mešita rozpočtové krizi, která způsobila další zpoždění ve výstavbě. Nebýt čínské státní stavební společnosti China State Construction Engineering Corporation (CSCEC), která se podílí na budování těžkého průmyslu a infrastruktury v Africe i na celém světě, nebyla by alžírská mešita možná nikdy dokončena.
Čínská společnost vyhrála soutěž na projekt Velké mešity v roce 2011. Jde o její největší projekt ze zámoří. V Alžírsku působí již tři desetiletí a realizuje různé projekty, včetně bydlení, silnic, dálnic, mostů, škol a nemocnic. Jak uvedl deník News CGTN, na projektu pracovalo asi 2 300 inženýrů, stavebních manažerů a pracovníků z Číny, Alžírska a dalších afrických zemí.
Ne všichni jsou mešitou nadšení
Rozhodnutí vybudovat největší mešitu v Africe je zajímavou volbou pro většinový muslimský národ, který se už léta potýká se vzpourou islamistů. Vláda v roce 1992 zrušila volby, které islamisté zřejmě vyhráli, pak následovala občanská válka, která vedla ke smrti 200 tisíc lidí.
Velké náboženské centrum je podle některých pozorovatelů způsob, jak nahradit extremistické ideologie. Jiní ji naopak považují za symbol obratu severoafrického státu k islamizaci a náboženské nesnášenlivosti.
Rozpaky může povzbuzovat také angažmá čínské, státem podporované společnosti CSCEC. Během uplynulého roku byl totiž Peking obviněn ze zadržování a sledování své vlastní muslimské menšiny Ujgurů v provincii Sin-ťiang.
Muž, který na ambiciózní projekt zajistil peníze, u jejího otevření nebude. Prezident Abdelazíz Buteflika odstoupil počátkem dubna kvůli nespokojenosti občanů s tím, že jeho administrativa utratila miliony kvůli zbytečným projektům, včetně megastruktur jako je Velká mešita. Peníze, za které byla mešita postavena, měly podle kritiků putovat na vytváření pracovních míst a udržitelného růstu.
