Organizace se sídlem v anglickém Oxfordu vypracovala seznam 15 zemí, ve kterých se vyplatí vést firemní účetnictví. Zpráva s titulkem Daňové bitvy (Tax Battles) popisuje, na co podnikatele a bohaté jednotlivce lákají. Mezi hlavní kritéria patří nulová korporátní daň, dočasné, zvýhodňující nebo neproduktivní daňové pobídky a neochota úřadů spolupracovat s mezinárodními institucemi, které řeší daňové úniky.
Mnoho zemí, které se do daňové top patnáctky dostaly, je v posledních letech propíráno v účetních skandálech. Irsko například poskytuje útočiště globálnímu gigantu Apple, který tam odváděl pouze 0,005procentní daň (více čtěte zde). Na Britských panenských ostrovech pak má adresu více než polovina z 200 000 offshorových firem zřízených právní společností Mossack Fonseca, která sehrála klíčovou roli ve skandálu Panama Papers.
V rámci něho se pod finančním drobnohledem ocitly sportovní hvězdy nebo politici či jejich blízcí. Někteří z nich, včetně islandského premiéra Sigmundura Davíða Gunnlaugssona nebo šéfů některých evropských bank, v důsledku veřejného pohoršení skončili ve svých funkcích.
Co jsou a jak přesně fungují daňové ráje |
„Daňové ráje pomáhají velkým firmám připravit domovské země každoročně o miliardy dolarů. Tvoří tak oporu ekonomicky nebezpečnému systému, který brání milionům lidí v dosažení příležitostí pro lepší život,“ řekla poradkyně pro daňovou politiku Oxfamu Esmé Berkhoutová.
Studie uvádí, že daňové kličky nadnárodních společností, připraví chudé země každoročně o nejméně 100 miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun). Stejná suma by zajistila vzdělání pro 124 milionů dětí, které se bez školy musejí obejít. Minimálně šest milionů dětí by za tyto peníze získalo přístup ke zdravotní péči, která by zamezila jejich předčasnému umírání.
Rozevírající se ekonomické nůžky
Propast mezi bohatými a zbytkem světa se opět zvětšila |
Oxfam letos v lednu zveřejnil dokument, ze kterého vyplývá, že 62 nejbohatších miliardářů disponuje stejným majetkem jako chudší polovina světové populace – asi 3,6 miliardy lidí. Za posledních pět let si superbohatí polepšili o 500 miliard dolarů (více než 12,7 bilionů korun). Podle Oxfamu stojí za rozevírajícími se ekonomickými nůžkami do velké míry právě daňové ráje a lákání nadnárodních firem na co nejnižší odvody.
62 nejbohatších lidí na světě disponuje stejným majetkem jako chudší polovina světové populace
„Dobře nastavené daňové systémy, které přerozdělují majetek a poskytují výdaje na veřejné statky, patří mezi nejúčinnější vládní prostředky v boji s chudobou a nerovností,“ uvádí zpráva. Zároveň zdůrazňuje progresivní zdanění u převážně velkých a úspěšných firem.
Šestačtyřicetistránkový dokument dále upozorňuje, že daňové výhody se netýkají jen zmíněné top patnáctky. Zatímco průměrná korporátní daň ve dvaceti největších ekonomikách na světě byla před 25 lety v průměru 40 procent, dnes v nich firmy na daních odvádí méně než 30 procent. Na vzestupu jsou také daňové pobídky, zejména potom v rozvojovém světě. Například v Keni se na daních ročně odpustí 1,1 miliardy dolarů (28 miliard korun), což je téměř dvojnásobek tamního rozpočtu na zdravotnictví.
TOP 15 daňových rájů1. Bermudy 2. Kajmanské ostrovy 3. Nizozemsko 4. Švýcarsko 5. Singapur 6. Irsko 7. Lucembursko 8. Curaçao 9. Hongkong 10. Kypr 11. Bahamy 12. Jersey 13. Barbados 14. Mauritius 15. Brit. panenské ostrovy |
Pokud dojde ke snížení korporátní daně, vlády své rozpočty vyvažují škrty ve veřejných výdajích nebo zvýšením daně z přidané hodnoty, na což nejvíce doplatí zejména chudší část obyvatelstva. Snížení korporátní daně v zemích OECD v letech 2007 až 2014 vedl k 1,5procentnímu nárůstu průměrné sazby DPH v letech 2008 až 2015.
„V závodě o nejnižší korporátní daň nikdo nevítězí. Běžní lidé – především ti nejchudší – platí za nezodpovědný konkurenční boj větším daňovým zatížením a škrtech v základních službách ve zdravotnictví nebo školství. Vlády zemí musí spolupracovat a zajistit, aby společnosti platily svůj spravedlivý podíl,“ dodala Berkhoutová.
Oxfam zároveň vyzval vlády zemí ke třem krokům, které mají přispět férovějšímu zdanění nadnárodních společností. Organizace volá po ukončení daňových pobídek a navrhuje vyšší a progresivní úroveň zdanění. Takzvané černé listiny by podle neziskovky měly být vypracovávány na základě obsáhlých kritérií včetně toho, zdali se v dané zemi platí nulová korporátní daň.
Nadnárodní společnosti by podle Oxfamu měly zveřejňovat výroční zprávy ve všech zemích, ve kterých působí, aby bylo jasné, kolik odvádějí na daních v příslušných zemích.
Podíl celosvětového bohatství 2010 - 2015
