Přesná čísla o počtu českých firem neexistují. Podle velvyslance ČR v Iráku Petra Voznici lze ale poměrně přesnou odpověď vyčíst právě z účasti českých firem na čtvrtém mezinárodním veletrhu v Erbilu.
Hlavním organizátorem prezentace českých firem byl Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Jeho zástupci poukazují na úspěchy v petrochemickém průmyslu a vodohospodářství.
Například společnost Tesla a její divize Technologie úpravy vody už dodala zařízení na úpravu vody pro nemocnici v Basře nebo místní televizní stanici. Firma dnes bohužel nemá přímé zastoupení v zemi, což je do budoucna základem úspěchu v boji o irácké zakázky.
Firmy posílají zástupce
Podle vyjádření marketingové specialistky Tesly Lucie Wondřichové proto společnost v blízké budoucnosti plánuje najít reprezentačního agenta pro Irák.
Podobné starosti bude mít v blízké době i Stojexport, který teď jedná s představiteli samosprávy Bagdádu a velvyslanectvím Irácké republiky v Praze. Chce se účastnit výstavby a rekonstrukce bagdádské infrastruktury v oblasti obytných budov a nemocnic, řekl obchodní ředitel firmy Pavel Mysík.
Mezi největší české firmy působící v Iráku patří společnost Inekon Group. Počátkem roku 2006 uzavřela kontrakt na výstavbu cementárny v severní části Iráku za 300 milionů eur. Projekt byl však opožděn v realizaci hlavně kvůli bezpečnostní situaci.
"Místem plánované výstavby je Kurdistán, který byl zasažen vpádem tureckých vojsk na území Iráku," uvedl generální ředitel Inekonu Josef Hušek.
Některé firmy zase od svých plánů působit v Iráku ustoupily. Jednou z takových je společnost Phoenix-Zeppelin, která chtěla nabízet záložní energocentra.
"Po vyhodnocení informací od přímých účastníků veletrhu jsme došli k závěru, že obchodní příležitosti zde pro nás nejsou," uvedl marketingový manažer společnosti Karel Kuchta.
Rekonstrukce ano, spotřební zboží ne
Podle většiny oslovených firem má ale dnešní Irák dostatek peněz na obnovu země. Je zde poptávka po geologických průzkumech, výstavbě bytů, škol, nemocnic a dalších. Velké zakázky lze očekávat i ve strojírenství, dopravě nebo potravinářském průmyslu. Současná situace naopak nepřeje přímým vývozcům spotřebního zboží, kterého je v Iráku dostatek.
Současná finanční krize bude mít pravděpodobně dopad i na Irák. Její důsledky ale nebudou mít s ohledem na výkonnost Irácké republiky takové důsledky jako na ekonomiky vyspělých zemí. Problémy se dají očekávat hlavně v dostupnosti úvěrů pro firmy, které chtějí v zemi působit.
"Na druhé straně je známo, že zákazníci v Iráku disponují obrovskými zásobami volných prostředků, bohužel ale většinou v místní měně," dodal Hušek.
