Členské státy Evropské unie by podle nového plánu měly více využít potenciál všech evropských moří k výrobě energie z větru, slunce či vln. Jen objem pobřežní větrné energie by měl do roku 2030 vzrůst na pětinásobek současné hodnoty, do poloviny století by měl být 25krát vyšší než dnes.
Plán není pro členské státy závazný, ale může ovlivnit budoucí podporu investic do energetické sítě.
„Evropa už dnes velmi úspěšně vyrábí u pobřeží energii z obnovitelných zdrojů. Chceme, aby z toho byla ještě větší příležitost pro čistou energii, kvalitní pracovní příležitosti, udržitelný růst a mezinárodní konkurenceschopnost,“ prohlásil ve čtvrtek místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans. Ten je odpovědný právě za přechod ke klimaticky šetrnému hospodářství.
Podle plánu komise by jen kapacita zařízení vyrábějících energii z větru měla z dnešních 12 gigawattů vzrůst do konce desetiletí na 60, v polovině století pak dosáhnout 300 GW. Státy by do té doby měly rovněž vyrábět ze slunce, mořského příboje či jiných mořských zdrojů dalších 40 GW energie.
Energie z moře a bilionové investice
Potenciál k výrobě větrné energie nabízejí podle komise všechna evropská moře, od Severního a Baltského přes Středozemní až po Černé.
Brusel odhaduje, že ke zprovoznění všech pobřežních zařízení na výrobu plánovaného objemu energie bude potřeba investic v objemu 800 miliard eur, tedy přes 21 bilionů korun.
Komise proto hodlá státům a firmám usnadnit získávání peněz na jejich výstavbu z unijních fondů a přizpůsobit tomu pravidla pro státní podporu soukromých podniků.
