Rozlehlé mongolské pastviny, na kterých kočovní pastevci udržují staleté tradice, pokrývají asi tři čtvrtiny země. Přibližně 70 % této kdysi zelenající se půdy je poškozeno, většinou kvůli nadměrnému spásání. Hlavním viníkem je odhadem 27 milionů kašmírových koz, které jsou chované pro svou vysoce ceněnou vlnu.
Na rozdíl od 31 milionů ovcí v zemi kozy vytrhávají a jedí kořeny trávy, což ztěžuje její opětovný růst. Aby toho nebylo málo, oblast nepříznivě ovlivňují i klimatické změny. Národ, který je obzvláště náchylný na rostoucí teploty, se za posledních 70 let musel vyrovnat s nárůstem teploty o 2°C. To je více než světový průměr. OSN varuje, že pokud to tak bude pokračovat dál, čtvrtina mongolských pastvin se změní v poušť, píše BBC.
Punc luxusu se vytratil
„Z dětství si pamatuji, že tráva byla vyšší a více pršelo,“ vzpomíná pastevec Batmunkh z provincie Dornod, který pečuje o tisíc zvířat, z toho 300 kašmírových koz.
Mongolsko stojí před dilematem. Buď může uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po kašmíru a vydělat více peněz, nebo snížit dopad průmyslu na životní prostředí.
Od momentu, kdy Mongolsko v roce 1990 přešlo od komunismu k demokracii, počet koz v zemi razantně vzrostl. Mezi lety 1999 a 2019 se počet zvýšil téměř čtyřnásobně ze 7 milionů na dnešních 27 milionů. O tyto kozy se stará 1,2 milionů kočovných pastevců, kteří tvoří asi 40 procent obyvatel země.
Oděvy vyrobené z kašmíru byly kdysi vzácným luxusem. Dnes jsou snadno dostupné u většiny maloobchodních prodejců módy ve Velké Británii, USA i v dalších rozvinutých zemích.
Globální cena kašmíru vzrostla od 80. let o více než 60 %. Podle zprávy OSN byl globální oděvní trh s kašmírem v roce 2018 oceněn na 2,5 miliard dolarů. Předpokládá se, že do konce roku 2025 dosáhne 3,5 miliard dolarů.
Monglolský kašmír v rukou Číňanů
Mongolsko je po Číně druhým největším producentem surového kašmíru na světě. Představuje přibližně pětinu celosvětové nabídky. V zemi je to po mědi a zlatě třetí nejrozšířenější vývozní komodita.
I když je mongolský kašmír mnoha lidmi považován za kašmír nejvyšší kvality, většina z něj končí v Číně, kde je smíchán s čínskou vlnou. Na výrobu jednoho svetru jsou potřeba asi čtyři kozy Průměrná loňská cena kašmíru byla 47 dolarů (1096 Kč) za kilogram.
„Je velmi nešťastné, že náš vlastní kašmír nemůžeme hrdě prodávat na globálním trhu jako mongolský kašmír. Cokoliv, co vyrobíme, se v Číně mísí s jiným kašmírem,“ vysvětlil Batmunkh.
„Zhruba 90 % mongolské výroby surového kašmíru je v současné době prodáváno čínským brokerům, kteří jej obvykle prodávají čínským zpracovatelským společnostem v Mongolsku,“ říká poradkyně z Aliance pro udržitelná vlákna Zara Morris-Trainorová. Organizace pracuje se značkami jako Burberry, J Crew a M&S.
Existuje naděje
Naděje mongolské vlády i OSN spočívá v tom, že je možné omezit nadměrné spásání pastvin a zvýšit ceny dvěma iniciativami. První je zavedení nového systému sledovatelnosti a druhou je otevření dalších závodů v Ulánbátaru, které dokážou provést celé zpracování, takže hotová vlna může být prodána jako prémiová s označením „Made in Mongolia“.
Aby bylo možné lépe zajistit sledovatelnost, zapojil se pastevec Batmunkh do pilotní iniciativy, která využívá technologii blockchain. Ta se proslavila jako technika, která stojí za kryptoměnou bitcoin. Pomocí ní je možné sledovat kašmír od koz až k novým zpracovatelským zařízením v hlavním městě Ulánbátar.
K registraci a sledování balíků s kašmírem používají pastevci aplikaci, kterou vytvořila společnost Toronto Convergence Tech. Ta spolupracuje s OSN ve třech provinciích v severovýchodním Mongolsku. Cílem aplikace je omezit produkci z oblastí, kde dochází k nadměrnému spásání.
Ředitel společnosti Chami Akmeemana doufá, že aplikace zajistí sledovatelnost a autentičnost. „V současné době je v odvětví velmi malá transparentnost kvůli chaosu na trhu se surovinami, který je zakalen prostředníky a agregátory trhu,“ říká Akmeemana.
Odborník na Mongolsko z Oxfordské univerzity Troy Sternberg však vyzývá k opatrnosti. Říká, že registrování kašmíru prostřednictvím aplikace nepokrývá jeho celou nabídku. Obvykle je kašmír zaregistrovaný pouze do prvního zpracovatelského zařízení. Rovněž nevylučuje, aby lidé odstraňovali a měnili označení kašmíru.
Klima vše zhoršuje
Podle Sternberga by bylo dobré, kdyby velké módní značky propagovaly více ekologický kašmír. „Značky by si měly vzít příklad z propagace kolumbijské kávy. Pokud se jim podaří vytvořit značku kvalitního mongolského kašmíru, mohlo by to mít na pastevce a louky pozitivní dopad,“ říká Sternberg.
Pokud jde o budování dalších závodů na zpracování kašmíru v Ulánbátaru, Mongolská národní obchodní a průmyslová komora nyní spolupracuje s partnery ze soukromého sektoru. Batmunkh doufá, že obě iniciativy budou úspěšné, a to i přes problém související se změnou klimatu.
„Klima se mění a jako kočovníci jsme silně závislí na přírodě,“ posteskl si Batmunkh. Současný nedostatek trávy znamená, že musí koupit více krmiva pro své kozy. V Mongolsku panuje celkový strach z budoucnosti průmyslu. Oteplování také může za to, že kozy produkují vlnu nižší kvality, protože jim poroste méně jemných vláken potřebných k udržování teploty v zimních měsících.
„Z peněz, které vydělám prodejem kašmíru, se snažím zaplatit školu všem svým dětem. Chtěl bych jim zajistit jinou budoucnost. Docela mě unavuje stále přemýšlet nad tím, že naše znalosti a dědictví našich předků zemřou s námi. Na druhé straně nechci své děti nechávat v nebezpečí a nejistotě,“ uzavřel Batmunkh.
