Výzkum ukázal, že množství početí začalo klesat několik čtvrtletí před startem posledních tří recesí ve Spojených státech.
Ekonomové jsou často kritizováni za to, že nedokážou přesně předpovědět směr hospodářského růstu. Stále častěji se zaměřují na ukazatele, jako jsou maloobchodní výdaje nebo ceny nemovitostí. „Domníváme se, že právě tyto faktory měly výrazný vliv na rozhodnutí párů, kdy počít potomka,“ uvedli podle BBC autoři zprávy.
V letech 1989 až 2016 se ve Spojených státech narodilo více než 100 milionů dětí. Daniel Hungerman, Kasey Buckles a Steven Lugauer si všimli, že množství počatých dětí pokleslo vždy několik měsíců před začátkem recese. „Byli jsme překvapeni, když jsme našli spojitost. Ještě více nás ale překvapilo to, že si toho nikdo předtím nevšiml,“ uvedl Hungerman.
Vědci nejdříve zaznamenali pomalé snižování počtu početí. Po něm následoval rychlý pokles, který začal několik čtvrtletí před zahájením recese. „Povaha každé recese se lišila a rozhovory, které partneři doma vedou, mohou být jiné. Myslím si ale, že když lidé mluví o budoucnosti, když plánují dítě, tak o tom většinou dobře přemýšlejí,“ dodal Hungerman.
Může míra porodnosti předpovědět recesi?
Výzkum zmiňuje průzkum mezi podnikateli z prosince 2007, ve kterém byznysmeni předpovídali optimistickou budoucnost, i když se později ukázalo, právě začala recese. Počty těhotných se v té době již několik měsíců snižovaly, přičemž pokles začal několik čtvrtletí před zhroucením amerických bank Bear Stearns a Lehman Brothers.
Existuje také spojitost s mírou ekonomického poklesu. Těhotných ubylo rychleji (o 4 procentní body) před hlubší recesí v roce 2007 než v období před dvěma předchozími poklesy na počátku 90. let a na počátku roku 2000.
Autoři výzkumu se snažili také zjistit, jak se měnily počty těhotných na konci posledních tří recesí. Výsledky ale nebyly příliš jasné. Konec recese v letech 2007-2008 Hungerman, Buckley a Lugauer nazvali „oživením bez dětí“.
Čím silnější obočí, tím bude líp
Míra porodnosti není jediným ukazatelem, na který se ekonomové v poslední době zaměřili. Jak uvedla agentura Bloomberg, japonští analytici vidí souvislost například mezi obočím a tamní burzou. Silné obočí bylo populární při výrazném ekonomickém růstu v osmdesátých letech. Tenké bylo naopak trendy během ropných šoků v 70. letech a při stagnaci na konci 90. let.
Rozbor ekonomiky podle obočí není podle Kjóko Amemiji, vedoucí analytičky trhu ve společnosti SBI Securities, vtip. „Trendové cykly obočí a délky sukní jsou podobné ekonomickému cyklu, proto bychom je rozhodně neměli podceňovat,“ uvedla Amemija.
Setsuko Suziki, jeden z nejlepších maskérů ve společnosti Shiseido uvedl, že silné obočí, které bylo populární od roku 2013, již pomalu ztrácí na popularitě. Pro japonskou ekonomiku by to nemuselo být dobré znamení.
