Islandská společnost Vaxa Technologies zde vyvinula systém, který využívá energii a další zdroje z nedaleké elektrárny k pěstování těchto drobných vodních organismů. „Je to nový způsob uvažování o produkci potravin,“ říká pro portál BBC generální ředitel Kristinn Haflidason.
Po většinu naší historie lidé konzumovali mořské řasy, známé také jako makrořasy. Její drobná příbuzná, mikrořasa, však byla méně častým zdrojem potravy, ačkoli ve starověké Střední Americe a Africe se konzumovala po staletí. Nyní vědci a podnikatelé stále více zkoumají její potenciál jako výživově bohaté a udržitelné potraviny.
Veganské šunky a slaniny zůstanou. Ministerstvo odpískalo přísnější pojmenování![]() |
Asi 35 minut od hlavního města Reykjavíku se v lokalitě Vaxa vyrábí mikrořasa Nannochloropsis, která slouží jako potravina pro lidi i jako krmivo pro chov ryb a krevet. Pěstuje se zde také druh bakterie Arthospira, známý také jako sinice, protože má podobné vlastnosti jako mikrořasy.
Po vysušení se nazývá spirulina a používá se jako doplněk stravy, složka potravin a jako jasně modré potravinářské barvivo. Tyto drobné organismy fotosyntetizují, zachycují energii ze světla, absorbují oxid uhličitý a uvolňují kyslík. „Řasy se živí oxidem uhličitým nebo ho přeměňují na biomasu,“ vysvětluje Haflidason.
Závod společnosti Vaxa se nachází v jedinečné lokalitě. Je to jediné místo, kde je pěstování řas integrováno s geotermální elektrárnou, která dodává čistou elektřinu, studenou vodu pro pěstování, teplou vodu pro vytápění a dokonce i potrubí pro emise oxidu uhličitého.
Spojené státy bojují s vaječnou krizí. Tucet vajec vyjde zákazníky na stovku |
„Zjistili jsme také relativně nízkou ekologickou stopu, a to jak z hlediska využití půdy, tak vody,“ říká Asger Munch Smidt-Jensen, konzultant v oblasti potravinářských technologií z Dánského technologického institutu.
Fotobioreaktory, v nichž se nachází tisíce malých červených a modrých LED světel, podporují růst mikrořas namísto slunečního světla. Jsou také zásobovány vodou a živinami. „Pro provoz těchto fotobioreaktorů je třeba vynaložit obrovské množství energie a je třeba uměle simulovat slunce, takže potřebujete zdroj světla s vysokou energií,“ vysvětluje Munch Smidt-Jensen.
„Více než 90 procent fotosyntézy probíhá v rámci velmi specifických vlnových délek červeného a modrého světla,“ říká Haflidason. „Dodáváme jim pouze světlo, které využívají.“ Dodává, že všechny podmínky jsou přísně kontrolovány a optimalizovány pomocí strojového učení.
Denně se sklidí asi sedm procent plodiny, která se rychle doplní novým růstem. Zařízení společnosti Vaxa může ročně vyprodukovat až 150 tun řas a plánuje jeho rozšíření.
Řešení potravinové krize
Protože jsou tyto plodiny bohaté na bílkoviny, sacharidy, omega-3, mastné kyseliny a vitamin B12, Haflidason věří, že pěstování mikrořas tímto způsobem by mohlo pomoci řešit celosvětovou potravinovou nedostatečnost. Na potenciál mikrořas sází mnoho dalších společností - odhaduje se, že do roku 2033 bude mít trh hodnotu 25,4 miliardy dolarů (611 miliard korun).
„Když porovnáte jeden hektar sóji v Brazílii a představíte si, že bychom měli jeden hektar pole s řasami, mohli byste z řas vyprodukovat 15krát více bílkovin za rok,“ dodává pro BBC Malene Lihme Olsenová, specialistka v oblasti potravinářství z Kodaňské univerzity.
Zdražování potravin nabere na tempu, dotkne se vajec a mléčných výrobků![]() |
Dánský technologický institut plánuje v rámci projektu financovaného Evropskou kosmickou agenturou dokonce vyzkoušet, zda lze mikrořasy pěstovat na Mezinárodní vesmírné stanici. Podle Muncha Smidt-Jensena je potřeba ještě rozsáhlý vývoj.