Mám EU rád. Hlavně tu myšlenku - protiválečný projekt. Myšlenku, že společně sedneme k jednání o obchodu, míru nebo rizicích tohoto světa s USA, Ruskem nebo Čínou.
Brusel je ale problém. Myslí si tam o sobě, že jsou nadlidi. Vesměs to jsou žvanilové. Plodí se tam nesmyslné regulace. Omezují nám žárovky a žehličky, ale když přišlo na migrační krizi, byli impotentní. Jejich nabubřelost rozhodla o brexitu.
Brusel nepochopil, že každý stát v Unii má svůj národní zájem. A místo toho, aby tyto zájmy propojoval, tak je reguloval. Boris Johnson (bývalý londýnský starosta, výrazný konzervativní politik a kritik EU - pozn. red.) řekne jednu větu a ta má obsah. Brusel vypustí několikastránkové prohlášení, které je bez obsahu.
A co teď tedy Británii čeká?
Všechny analýzy, jak ekonomika utrpí, když Britové odejdou z klubu, jsou nesmysl. Nevíte, co bude, neboť neznáte plán B.
Plán B rozhodne. Protože teprve ten stanoví, jaké obchodní a další dohody se Británii s Evropou podaří dojednat.
Řešení má šest variant
První krok je už jasný. Premiér David Cameron během tří měsíců odejde, zvolí se nový lídr Británie (více čtěte zde).
I druhý krok vypadá v této chvíli jasně: nový lídr Británie na summitu EU podá žádost o vystoupení (odvolá se na článek 50 Smlouvy o EU, který říká, že každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit).
A pak začne to, co zatím neznáme.
Britové mají celkem šest cest, jaké mohou dál zvolit. Tady je jejich přehled:
- Mít dohody s EU jako klub Norsko, Island a Lichtenštejnsko.
- Naklonovat švýcarský model a podepsat konkrétní dohody o bezcelních obchodech.
- Vyjednat si speciální dohodu jako třeba Kanada.
- Vyjednat si speciální celní podmínky jako třeba Turecko.
- Zastřešit se dohodami Světové obchodní organizace.
- Vyjednat si VIP obchodní smlouvy s EU, nadstandard nad předešlé modely – sen euroskeptiků.
Teď budou dva roky jednání o plánu B, o vystoupení, všechny dohody se musí nasmlouvat znovu - a pak třeba bude znovu referendum. Irové jednou takhle hlasovali o Lisabonské smlouvě. Jednou řekli NE, pak referendum zopakovali a řekli ANO. Ale stejně Britové prostě přemýšlí jinak než Brusel.
Unii, jak teď funguje, nikdo nechce. Je třeba ji změnit, říká Telička |
Moji kamarádi v londýnské bance jsou v práci už od osmi čtvrtečního večera. Ráno, když jsem jim psal SMS a ptal se, jak se mají, poslali mě do pr***e. Ani se nezastavili, jak moc se obchodovalo s britskou librou (o vývoji britské libry čtěte zde). Nejistota po rozhodnutí o brexitu má na trh vliv.
Avšak z dlouhodobějšího pohledu není výsledek hlasování žádná tragédie. Je nesmysl, aby dlouho padala libra a podobně. Britové by stejně dříve či později odešli – podívejte se na jejich historii. EU dříve ani nepotřebovali.
Takže vědí, že to půjde i bez EU. Norsko nebo Švýcarsko s obchodními dohodami pro obchod s EU na tom nejsou špatně. Ale musíte mít s Unií vyjednané dohody, jako mají oni.
Ať tak nebo tak – Britové se nezmění nikdy. Brusel je ten, kdo by se měl změnit.