Somálsko, sedmnáctimilionová země na východním pobřeží Afriky, nevytisklo nové bankovky od dob občanské války v devadesátých letech. Centrální banka chce teď začít s tiskem „tisícovky,“ což je v přepočtu 38 korun. Tvrdí, že uvedení nových bankovek je pro ni prioritou číslo jedna.
Většina šilinků, které byly od té doby v oběhu, se vytratila, nebo jsou bankovky už tak zašlé, že se nedají používat. Lidé tak nyní platí buď americkými dolary nebo padělky, které tisknou různé povstalecké skupiny. Mezinárodní měnový fond v roce 2017 odhadl, že falešných je 98 procent místního oběživa.
„Somálský trh je dolarizovaný už více než třicet let,“ komentuje měnovou substituci guvernér centrální banky Abdirahman Abdullahi. „Znovuzavedení somálského šilinku nebude jednoduché,“ dodává.
Banka na nových platidlech pracuje od roku 2017, zapojená je jak Světová banka, tak Mezinárodní měnový fond.
Somálci mají první bankomat. Lidé si vybírají dolary v Mogadišu |
Guvernér odmítl uvést časový horizont, ve kterém banka renesanci měny plánuje. Jeho zástupce Ali Yasin však naznačil, že cílí na příští rok, uvedla agentura Bloomberg. Podle Abdullahiho je znovuzavedení legálního šilinku, který bude dál obíhat společně s dolarem, velmi důležité pro rozvoj a vitalitu země.
Podle indexu Fragile State dosahuje Somálsko jedněch z nejvyšších příček ekonomické nestability. Současně se stále vzpamatovává z extrémního sucha a nedostatku vody. Škodí mu i dozvuky covidových restrikcí a vysoké ceny ropy a potravin způsobené ruskou agresí na Ukrajině.
Podle Světové banky má země ale potenciál růst. Díky investicím a mezinárodní solidaritě by ekonomika měla letos vzrůst o tři procenta a minimálně stejným tempem pak pokračovat i v roce 2024.
