Na Maledivách má písek sloužit jako záchrana před přelidněním a stoupajícím mořem. Právě tam se ale ukazuje, jak rozporuplná může být snaha získat novou pevninu tím, že se jinde nenávratně poškodí mořské dno, upozornil britský list The Guardian.
Hlavní město Malé patří k nejhustěji osídleným místům planety. Prostor pro život se tam zmenšuje nejen kvůli rostoucímu počtu obyvatel, ale také kvůli klimatické krizi. Více než 80 procent území Malediv leží méně než metr nad hladinou moře, a země proto hledá způsoby, jak ostrovy uměle zvětšovat a chránit před zaplavením.
Ani ropa, ani uhlí, ani plyn. Nejvíc se na planetě těží písek |
Jedním z nejvýraznějších projektů je vytvoření umělého ostrova Gulhifalhu nedaleko Malé. Maledivská vláda si v roce 2019 objednala u nizozemské společnosti zasypání laguny, které mělo vytvořit 192 hektarů nové půdy. K tomu bylo potřeba vytěžit 24,5 milionu metrů krychlových písku z plochy 13,75 kilometru čtverečního v severní části atolu Malé.
Nejžádanější materiál světa
Jenže ekologické posouzení později uvedlo, že škody budou nevratné. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) projekt zničil zhruba 200 hektarů korálových útesů a lagun (rozloha odpovídající zhruba 50 Václavským náměstím), včetně částí chráněných mořských oblastí. Ztráta těchto stanovišť ohrožuje ryby, želvy, ptáky, kraby i další druhy, na nichž závisejí místní ekosystémy, rybolov a cestovní ruch.
OSN upozorňuje, že problém není omezený na Maledivy. Svět ročně spotřebuje asi 50 miliard tun písku a poptávka dál roste. Materiál se používá při výrobě betonu, při stavbě domů, silnic, hrází i základů budov. Je ale také součástí výroby skla, solárních panelů nebo křemíkových čipů.
Vysají ho i s organismy. Těžba písku ničí oceány, někde se život už neobnoví |
Zároveň má písek zásadní hodnotu tam, kde zůstává v přírodě. Pomáhá stabilizovat řeky, chránit pobřeží, filtrovat vodu a bránit zasolování pobřežních podzemních zdrojů. „Písek je naší první obrannou linií proti stoupající hladině moře, přílivovým vlnám a zasolování pobřežních vodonosných vrstev – to vše jsou rizika, která se v důsledku klimatických změn ještě zhoršují,“ vysvětlil Pascal Peduzzi z ženevské Globální databáze informací o zdrojích.
OSN volá po přísnějších pravidlech
Podobné konflikty mezi výstavbou a přírodou se objevují i jinde. Na Filipínách těžba 155 milionů metrů krychlových písku pro letištní projekt v Manilské zátoce poškodila živobytí rybářských komunit. Po zásahu do mořského dna se ryby do oblasti nevrátily. V indonéském Jižním Sulawesi zase těžba 22 milionů metrů krychlových písku pro městský rozvoj zasáhla bohatá loviště a podle zprávy připravila místní rybáře o většinu příjmů.
UNEP proto vyzývá ke změně pravidel. Státy a investoři by podle zprávy měli lépe mapovat ekologicky cenná území, důsledněji sledovat dopady těžby a transparentněji rozhodovat o tom, kde je možné písek získávat a kde musí zůstat nedotčený.
Světu dochází písek. Ve stavbách ho mizí tuny, pouštní je nevhodný |
Maledivy přitom stojí před mimořádně těžkou volbou. Bez rozšiřování a zvyšování ostrovů jim hrozí, že je postupně pohltí oceán. Pokud ale budou novou pevninu vytvářet za cenu ničení útesů a lagun, mohou přijít o přirozenou ochranu i zdroje obživy. U Gulhifalhu navíc technická analýza územního plánu varovala, že při očekávané hustotě obyvatel může nově vzniklá čtvrť směřovat k „městské katastrofě“.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
