Malawi patří k zemím, kde se vzdálený konflikt rychle mění v každodenní problém na venkově. Vnitrozemský stát sevřený mezi bohatějšími a silnějšími státy Zambií, Tanzanií a Mosambikem je odkázaný na dovoz přes přístavy sousedních zemí a následnou silniční přepravu. Jakmile zdraží palivo a zadrhne se tok hnojiv, náklady se promítají až k drobným pěstitelům kukuřice a dalších plodin, informovala agentura Bloomberg.
Ceny hnojiv rostou. Nejvíc zranitelné jsou především rozvojové země |
Právě malí zemědělci tvoří většinu obyvatel země, která má téměř 22 milionů lidí. Před začátkem výsadby se však objevují pochybnosti, zda se potřebné živiny vůbec dostanou do odlehlých oblastí.
Podle Yashodhana Gharata z organizace One Acre Fund už nejde jen o cenu. „Moje největší obava v letošním roce není ani tak cena, jako spíš dostupnost,“ uvedl. Obává se, že v okamžiku, kdy bude o hnojiva bojovat celý svět, malé trhy jako ten v Malawi zůstanou stranou.
Farmáři šetří na úrodě
Země je mimořádně zranitelná i kvůli struktuře dovozu. Téměř 60 procent dusíkatých hnojiv získává z oblasti Perského zálivu. Hormuzským průlivem přitom běžně prochází významná část světového obchodu s močovinou, amoniakem a fosfátovými hnojivy. Cena močoviny, nejpoužívanějšího dusíkatého hnojiva, se už zvýšila o více než 90 procent.
Dopady jsou vidět i jinde na kontinentu. V Nigérii část farmářů hnojiva vynechává, protože na ně nemá peníze. Gideon Idika, který pomáhá pěstitelům palmy olejné, kakaa a kešu ve státě Abia, varuje, že slabší hnojení povede ke slabší sklizni. „Zdražení zároveň otevřelo prostor výrobcům nekvalitních směsí, kteří míchají dostupné suroviny a rychle je posílají na trh,“ dodal.
Lodě místo Hormuzu míří kolem Afriky. Tamní přístavy z toho ale nic nemají |
V Senegalu pěstitelé u města Thiès nahrazují běžné vstupy levnějšími variantami. „Nesehnala jsem kvalitní hnojivo, takže používám takové, na které mám peníze,“ popsala tamní zelinářka Ngoaye Diop. V Ghaně podle zástupců organizací podporujících dostupnost hnojiv narážejí dodavatelé na zpoždění i nedostatek zboží. „Čelíme krizi,“ uvedla Nana-Aisha Mohammedová z Africké partnerství pro hnojiva a zemědělské podnikání.
Malý trh na konci fronty
Sucha, povodně i cyklony v Malawi v posledních letech opakovaně ničily úrodu a zvyšovaly počet domácností závislých na pomoci. Od října do března čelilo akutní potravinové nejistotě 22 procent Malawijců. Lepší sklizeň sice situaci dočasně zmírnila, nová vlna zdražování ale může křehké zlepšení rychle zvrátit.
Místní organizace počítají s tím, že Malawi bude při rozdělování hnojiv až na konci řetězce. Pokud bude komodity málo, přednost mohou dostat majetnější a logisticky dostupnější odběratelé. Producenti mimo oblast Zálivu už podle afrických zemědělských analytiků přesměrovávají dodávky a upřednostňují trhy s vyšší platební schopností.
Nepohnojí, a proto nesklidí. Afričtí zemědělci hořekují nad zničenou úrodou |
Pro vládu je situace o to složitější, že země vede od roku 2022 jednání s věřiteli o dluhu ve výši 13 miliard dolarů (270 miliard korun). Vyšší ceny hnojiv mohou omezit schopnost státu udržet dotace, na nichž jsou samozásobitelští farmáři závislí. Současně rostou fronty na pohonné hmoty, přestože benzin i nafta stojí přes 3,50 dolaru (více než 72 korun) za litr. Vláda prodává zlaté rezervy, aby zaplatila dovoz paliv, a žádá Světovou banku o mimořádnou podporu.
Podle Grace Jackson z organizace GiveDirectly je kombinace chudoby, dovozní závislosti a drahé dopravy mimořádně nebezpečná. „Situace v oblasti potravinové bezpečnosti v Malawi vypadá na příští rok opravdu dost děsivě, “ uvedla. Pokud se dodávky hnojiv a paliv rychle neobnoví, může se současný obchodní šok proměnit v hladovou sezonu pro miliony lidí.
9. dubna 2023 |
