Jedním ze symbolů změny se stal reklamní magnát Gyula Balásy, který po volbách oznámil, že své firmy i část osobního majetku předal státu. Muž, jehož společnosti v minulosti provozovaly rozsáhlou síť billboardů využívaných pro státem placené kampaně Orbánovy vlády, tím dal najevo, že po politickém obratu už pro svůj byznys nevidí budoucnost.
Orbánovy trafiky. Magyar slibuje demontáž systému, úklid však bude stát mnoho sil |
Jeho reklamní plochy, známé mimo jiné z kampaní namířených proti Georgi Sorosovi či Ursule von der Leyenové, dnes zejí prázdnotou. Přístup k veřejným zakázkám, který v minulých letech pomáhal růstu firem loajálních k vládnímu táboru, se po nástupu strany Tisza zásadně změnil.
Solidární účet za loajalitu
Ministr financí András Kármán má do 5. června představit detaily reformy. Podle britského listu The Guardian by se jednoprocentní roční daň vztahovala na majetek přesahující jednu miliardu forintů. Započítávat se mají nemovitosti, podíly ve firmách, zahraniční aktiva i luxusní předměty, například jachty, soukromá letadla, obrazy či sportovní vozy. Pravidla mají zahrnovat také majetek manželů a dětí, aby se omezilo obcházení zákona.
Magyar návrh popisuje jako výraz solidarity, nikoli jako trest. Politický ekonom Zoltán Pogátsa v něm ale vidí i způsob, jak reagovat na systém, v němž se za Orbána politická loajalita často proměňovala v ekonomickou výhodu. „Daň z majetku, kterou zavedl Tisza, je způsob, jak vrátit veřejné prostředky do státní pokladny,“ uvedl.
Orbánův pád trápí oligarchy. Magyar slibuje zásah proti bohatým maďarským elitám |
Podle Pogátsy většina nejbohatších Maďarů v posledních letech přímo či nepřímo profitovala ze státních zakázek. Ve své analýze žebříčku padesáti nejbohatších Maďarů podle Forbesu dospěl k závěru, že 38 z nich buď zbohatlo během Orbánovy vlády díky veřejným tendrům nebo z nich výrazně těžilo.
K nejviditelnějším postavám tohoto okruhu patří Lőrinc Mészáros, bývalý plynař z Orbánova rodiště a dnes nejbohatší Maďar s majetkem odhadovaným na pět miliard dolarů. Jeho podnikání zasahuje do stavebnictví, energetiky, financí, turismu i médií. V žebříčku figuruje také Orbánův zeť István Tiborcz podnikající v realitách, hotelnictví a bankovnictví.
Zdanit nebo vyšetřovat?
Magyarova strana Tisza má díky dvoutřetinové většině v parlamentu široký prostor k prosazení změn. Vedle majetkové daně slibuje reformu veřejných zakázek a vznik úřadu zaměřeného na dohledávání majetku spojeného s korupcí. Daň má podle jejích zastánců dopadnout i na případy, kdy bylo bohatství získáno legálně, ale za problematických politických podmínek.
Orbán se vzdá svého křesla v parlamentu. Jsem potřeba jinde, vysvětlil |
Část podnikatelů návrh podporuje. Dopravní byznysmen Gábor Bojár, který v kampani stál za stranou Tisza, upozorňuje, že bohatí platí vyšší daně i v jiných zemích a že běžní lidé nesou v Maďarsku neúměrnou zátěž. „Jsem rád, když musím platit vysoké daně, protože to znamená, že pravděpodobně vyděláváme hodně,“ řekl.
Odpůrci namítají, že sporné obohacení má řešit justice, nikoli daňový systém. „Nová daň může znevýhodnit maďarské podnikatele vůči firmám ovládaným zahraničními vlastníky,“ varoval investiční manažer Viktor Zsiday. Podle něj by vhodnější cesta bylo vyšší zdanění dividend a firemních zisků.
Orbánova vesnice zažívá pohádkový boom, ze starosty je miliardář |
Maďarský daňový systém je přitom k bohatým dlouhodobě vstřícný. Daň z příjmů fyzických osob činí 15 procent, stejná sazba platí pro dividendy a kapitálové zisky. Korporátní daň je jen devítiprocentní. Stát naopak výrazně spoléhá na spotřební daně a DPH, která je s 27 procenty nejvyšší v Evropské unii.
Hranice mezi bohatstvím a podnikáním
Podle Istvána Karagiche ze společnosti Blochamps Capital vlastní nejbohatší jedno procento maďarských domácností zhruba 35 procent aktiv a nejbohatší desetina více než dvě třetiny. Návrh ale podle něj míří příliš nízko. „Hranice jedné miliardy forintů by mohla zasáhnout i podnikatele s několika nemovitostmi a menší firmou, nikoli jen mimořádně bohaté vrstvy,“ vysvětlil Karagich.
Navrhuje proto limit pěti miliard forintů, o němž Magyar mluvil při prvním představení politiky. Při této hranici by daň dopadla asi na deset tisíc domácností a přinesla přibližně sto miliard forintů ročně. Samotný výnos by nebyl pro rozpočet zásadní, vláda proto počítá i s omezením daňových výjimek pro svěřenské fondy.
Vila Orbánova otce budí pozornost. Záběry mají statisíce zhlédnutí |
Peníze mají pomoci financovat úlevy pro nízkopříjmové domácnosti včetně snížení základní sazby daně z příjmů na devět procent a škrtů v DPH. Podle ekonoma Miroslava Palanského z Univerzity Karlovy není nerovnost po překročení určité hranice pro růst prospěšná. „Čím rovnoměrněji je bohatství rozděleno, tím více lidí má možnost přispívat k HDP,“ uvedl.
Maďarsko by se tak mohlo stát první současnou zemí Evropské unie, která po několika desetiletích zavede novou daň z bohatství. Pokud reforma projde, nezmění jen daňový systém, ale i pravidla, podle nichž se v zemi po letech Orbánovy vlády rozděluje ekonomická moc, uzavřel britský deník.
