V Maďarsku přitom platí už v současnosti daň na zboží ve výši 27 procent. Je nejvyšší ze států EU, uvedl server sme.sk.
Maďarská vláda v červnu také navrhla zvýšit daň z finančních transakcí. Ministr hospodářství Mihály Varga to zdůvodnil snahou dodržet limit EU pro výši rozpočtových deficitů.
Daň z hotovostních operací chce vláda zvýšit na 0,6 procenta ze současných 0,3 procenta. Bezhotovostní platby se mají nově danit 0,3 procenty namísto aktuálních 0,2 procenta. Maďarské banky, které nyní platí nejvyšší mimořádnou daň z celé EU, podle Vargy navrhované změny přijaly.
"Nepotřebujete vyjednávání, potřebujete Blitzkrieg"
Premiér Orbán také plánuje odstranit hypotéky v cizích měnách, s jejichž splácením má v Maďarsku problémy řada lidí. Finanční systém to podle premiéra nezruinuje.
Tyto hypotéky tíží převážně lidi, kteří si úvěr vzali v době, kdy byl ještě výhodný kurz forintu. Ten ale postupně oslabil a řada lidí začala mít problém půjčku splácet. Orbán podle agentury MTI řekl, že vláda dala ministrovi ekonomiky mandát odstranit hypotéky v cizí měně z domácího finančního systému.
Do těchto hypoték podle Orbána klienty vlákaly bezohledné banky. "Bleskovou válku" proti bankám ale prý premiér neplánuje. Finanční trhy se obávají, že se bude opakovat vývoj z roku 2011, kdy mohli dlužníci splatit úvěry v cizí měně ve směnném kurzu, který byl uměle snížen. Banky tento program vyšel na úrovni čistých nákladů na 260 miliard forintů (zhruba 22,8 miliardy Kč).
Podle Orbána však budou v programu pomoci nyní jemnější rozdíly. "Když chcete něco, proti čemu je silný odpor, co je však pro lidi důležité, nepotřebujete vyjednávání, potřebujete Blitzkrieg (bleskovou válku)," řekl podle agentury Reuters. "Neplánujeme takové řešení, ale poklidné, tiché rozhovory...Navrhujeme řešení, které nezruinuje finanční systém, ale pomůže (dlužníkům) v potížích," řekl.
Na otázku, jaký bude harmonogram tohoto opatření, podle agentury MTI řekl, že bude zavedeno rychle. Reuters napsal, že jakékoli opatření téměř jistě banky vyjde na mnoho peněz. Mohlo by také otřást křehkou důvěrou podnikatelů v Maďarsku v době, kdy zahraniční investoři zkoumají, zda nechají své peníze na rozvíjejících se trzích, kde je obecně větší míra rizika.
