Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Somogyi Tibor

Maďaři zdaní banky. Evropská unie zpřísní kontroly a začne u Bulharska

  • 42
Maďarský premiér Viktor Orbán ukázal ostatním zemím včetně Česka cestu, jak rychle naplnit státní kasu. V úterý oznámil, že jeho země, aktuálně bojující s rostoucím zadlužením a nedůvěrou investorů, tvrdě zdaní zisky bank a zakáže poskytování nových hypoték v cizích měnách.

K tomu chce Orbán do dvou let ještě přihodit jednotnou sazbu daně z příjmu lidí ve výši 16 procent, dál škrtat státní výdaje a snížit daně menších firem z 19 na 10 procent.

Finanční injekce by měla zaručit, že deficit Maďarska nepřesáhne plánovaných 3,8 procenta a dál bude klesat. Jen dočasným tříletým extra zdaněním bank chce země vybrat 845 milionů dolarů, což je patnáctkrát tolik, než zamýšlela.

Eurostatistici dostanou delší bič

To se pochopitelně nebude líbit bankám a jejich akcionářům. V Maďarsku působí například Erste Group, která vlastní Českou spořitelnu. Akcie Erste na pražské burze v úterý ztrácely přes dvě procenta. Omezení hypoték v cizích měnách má zase chránit domácnosti. Maďaři si dříve rádi brali úvěry na bydlení hlavně ve švýcarských francích, jenže pak se snadno dostávali do problémů v případě, že kurz forintu oslaboval. A to se kvůli problémům státu dělo velmi často.

O tom, jak řešit dluhy veřejných rozpočtů evropských zemí a jak více kontrolovat jejich rozpočty, jednali v úterý v Bruselu ministři financí.

Jednou ze zásadních dohod schůzky je více pravomocí, které má dostat Evropský statistický úřad (Eurostat). Jeho experti by měli mít možnost provádět širší kontrolní akce v jednotlivých zemích a politici si od toho slibují, že statistiky nebude tak snadné obelhat.

Jde o reakci na Řecko, které o svém rozpočtu několik let lhalo. Je však otázka, nakolik to evropští statistici a politici beztak věděli.

Teď se pochyby objevily u bulharských čísel, a Bulharsko proto bude patrně první zemí, kde bude silnější Eurostat zasahovat.

Dalšími navrhovanými kroky je větší kontrola Bruselu nad tvorbou národních rozpočtů a pokuty za porušování maastrichtských kritérií (max. 3% roční deficit veřejných financí k HDP, max. 60 % celkového dluhu k HDP). To však v dnešní situaci, kdy mají špatné finance prakticky všechny státy, a tím pádem by placením pokut svou situaci dále zhoršovaly, působí spíše úsměvně.

Navíc mechanismus pokut za překračování limitů dávno platí, ale ještě nikdy nebyl použit. Země před sebou vzájemně zavíraly oči.