Rakouské lyžařské středisko využívá solární vlek a měření sněhu pomocí GPS

  10:00aktualizováno  10:00
Rakouský SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental, ležící 280 kilometrů od Česka, je jedním z nejmodernějších lyžařských středisek na světě. Vyniká také svou šetrností k životnímu prostředí, za což v roce 2017 obdrželo ocenění World Snow Awards.

Areál SkiWelt Wilder Kaiser-Brixental | foto: SkiweltMetro.cz

Oblast mezi hraničním přechodem Kufstein na dálnici A12 na pomezí Bavorska a­ Tyrolska s proslulým střediskem Kitzbühel nevypadá nijak zvláštně. Běžná líbivá alpská scenerie s vrcholy šplhajícími se zhruba do dvou tisíc metrů nad mořem. Jenže navíc tu je SkiWelt – lyžařské středisko, které patří k nejmodernějším na světě.

Lyžaři tam mají k dispozici 284 kilometrů vzájemně propojených sjezdovek v­ několika údolích, devadesát lanovek a vleků a 81 horských chat. Areál je však zajímavý tím, že razí přístup k­ životnímu prostředí, který s velkým náskokem předběhl všechny ostatní skiareály světa.

Historie jednoho ze tří největších lyžařských „kolotočů“ v Rakousku se počítá na více než tři čtvrtě století. „První lyžařské středisko v ­této oblasti vzniklo krátce po druhé světové válce, v roce 1946 ve Westendorfu,“ vypravuje Hansjörg Kogler, jednatel firmy Bergbahnen Westendorf.

„Nebyli jsme sice v Rakousku první, například Kitzbühel nebo Wildschönau v té době už provozovaly svoje lanovky, ale my tehdy vybudovali nejdelší sedačkovou lanovku v zemi,“ doplňuje.

Rok velkého spojování

Krátce potom začaly skiareály budovat sousední obce. Dohromady tak vzniklo kolem masivu Kitzbühelských Alp šest různých společností v devíti obcích. Každá podnikala na svůj účet a se svým skipasem. „V roce 1977 došlo ale k zásadnímu rozhodnutí. Všech šest společností se propojilo do jednoho spolku pojmenovaného SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental,“ objasňuje šéfka marketingu Anita Baumgartnerová.

V zimní sezoně 2016/2017 činil obrat sdružení 64 milionů eur (asi 1,64 miliardy korun). Každá ze šesti společností si přitom do současnosti zachovala jak finanční, tak investiční nezávislost. Ve své oblasti hospodaří na svůj účet.

„Společné je jméno a marketing. Pro návštěvníka jsme jeden region, protože on nevnímá, že přejíždí z jedné společnosti do druhé,“ doplňuje Baumgartnerová.

První solární vlek

Přejíždění hranic z jednoho regionu do dalšího je základem současného rozúčtovávání zisku.

Veškeré výdělky každé firmy jdou, jak říkají místní, do jednoho hrnce. Z toho se pak příjmy rozdělují na základě jednoduchého principu, a sice podle času stráveného na území té které společnosti.

„Je to spravedlivé účtování,“ tvrdí Rudi Köck, člen představenstva a­ jednatel Bergbahn Brixen im Thale, jedné ze šestice společností tvořících skiareál. „Podle toho, kde se host se skipasem zrovna pohybuje, tolik peněz odvozených od minut strávených v­dané části areálu jde pak konkrétní společnosti. A ­je naprosto lhostejné, na které pokladně zákazník skipas zakoupil,“ doplňuje.

Že se něco takového v pozadí děje, toho si návštěvník lyžařského areálu vůbec nevšimne. SkiWelt hostil v minulé zimní sezoně na 2,6­ milionu zákazníků, o 800 tisíc více než před dvaceti lety. „Myslím, že jsme obecně velmi úspěšní. Samozřejmě docházelo v minulosti k finančním propadům a ztrátám, ale to bylo v obdobích před uvedením zasněžovací techniky, kdy jsme byli závislí pouze na přírodním sněhu,“ říká k finančnímu vývoji Hansjörg Kogler.

Na svazích nyní stojí více než 1­700 sněhových děl. Ještě před třinácti lety výrobu technického sněhu kritizovala média a nelíbila se ani návštěvníkům. „Bylo nutné lidem říci, jak sníh vyrábíme. Že bereme vodu z našich speciálně budovaných retenčních nádrží, které plní tající sníh či déšť, nikoli přírodní vodní toky. Že používáme vodu v pitné kvalitě bez jakýchkoli dalších přídavků a že elektrickou energii dodává ekologický zdroj, tedy tyrolské vodní elektrárny,“ objasňuje Baumgartnerová.

Ekologický přístup k výrobě technického sněhu zákazníci rychle přijali. V relativně krátké době dokázala firma zasněžovat 75 až 80­ procent sjezdových tratí, což založilo na velký úspěch.

Právě na poli ekologie a udržitelnosti zaznamenal areál SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental svůj největší rozmach. Kromě řady ocenění v posledních letech pro jeden z­ nejlepších či nejoblíbenějších skiresortů v Evropě získalo lyžařské středisko v roce 2017 v Londýně cenu World Snow Awards. Tu uděluje prestižní britský deník The Telegraph mimo jiné nejekologičtějším skiareálům světa.

„Příroda byla vždycky na prvním místě. Tento region je plný rodinných podniků, žije tu spousta sedláků a ti všichni považují čisté a ­zdravé životní prostředí za prioritu,“ uvádí Baumgartnerová.

Vlaky zdarma pro turisty

Platí přitom, že čím více ekologických opatření se uskuteční, tím výraznější je výsledný efekt na životní prostředí. Zásadní zvrat nicméně nastal v roce 2007, kdy středisko vybudovalo první solární vlek na světě.

„Postavili jsme tehdy novou lanovku a vybudovali jsme k ní velkou garáž, kde jsme parkovali přes noc kabiny. Na jižní straně této garáže tím vznikla obrovská plocha s běžným plechovým obložením. A my jsme přemýšleli, jak bychom tuto nevzhlednou plochu udělali hezčí. A tak jsme přišli na nápad nainstalovat tam fotovoltaické panely,“ popisuje počátky ekologického boomu v lyžařském středisku Rudi Köck.

Krátce nato vznikl solární vlek poháněný elektřinou z těchto fotovoltaických panelů. Novinka přinesla rakouskému skiareálu nejen evropskou, ale i světovou mediální odezvu, přispěla k jeho­ rozvoji a nastartovala další masivní investice.

Společnost tak v současnosti disponuje vlastními elektroauty a nabízí zdarma nabíjení elektromobilů návštěvníkům regionu. Dále využívá obnovitelné energie na vytápění mnoha zařízení – například zbytkovou energií z provozu lanovek vytápí horskou chatu a další budovy, disponuje tepelnými čerpadly, užívá ve všech svých zařízeních elektřinu vyráběnou ve vodních elektrárnách tyrolské společnosti TIWAG. A horské chaty v ­co největší míře odebírají regionální produkty od místních statkářů.

Jednou z ekologických priorit regionu je zajištění mobility hostů. „Pro nás je zásadní, aby návštěvníci v­ podstatě nepotřebovali auto, ale používali veřejnou dopravu, čímž šetří životní prostředí,“ říká Lukas Krösslhuber, šéf turistického sdružení oblasti Wilder Kaiser.

To investuje přibližně 800 tisíc eur ročně do veřejné lokální dopravní sítě, jako jsou například skibusy, které vozí zákazníky zdarma. Navíc od loňského léta mohou návštěvníci, kteří získají od ubytovatele návštěvnickou kartu – takzvanou Gästekarte, využívat zcela bezplatně i vlaková a autobusová nadregionální spojení. „Přistoupili jsme k tomuto kroku loni v létě a je na to ze strany zákazníků výborná odezva,“ potvrzuje trend Rudi Köck.

Měření sněhu z vesmíru

Jedním z nejdůležitějších počinů v ­ekonomické bilanci lyžařského střediska se ovšem stala novinka uvedená do provozu v minulé sezoně – celoplošné nasazení GPS systému pro řízení úpravy sjezdovek.

Systém všechny sjezdovky na centimetr přesně proměří a rolbaři se pak mohou zaměřovat pouze na místa, která potřebují nutnou úpravu. Ve vozech mají obrazovku a ­na ní vidí v podobě barevných skvrn, kolik sněhové pokrývky kde leží. Na místo, kde se sněhu nedostává, se buď rolbou nahrne odjinud, nebo se tam nasadí zasněžovací zařízení. Naopak tam, kde je podle počítače sněhu dostatek, sněhová děla není třeba spouštět.

Výsledkem tohoto pokrokového způsobu řízení výšky sněhové pokrývky jsou obrovské úspory technicky vyráběného sněhu, a tudíž i spotřeby energie. „Minulou zimu jsme ušetřili přibližně 25 procent nákladů, nejen finančních, ale i co se týče vstupních zdrojů, jako jsou voda a elektřina,“ vyčísluje šéfka marketingu Anita Baumgartnerová.

Skutečný úspěch lyžařského gigantu se však ukrývá v něčem jiném. „Nikdo z nás sám by toho tolik nedokázal, pokud bychom nedělali práci společně. Je nás šest společností. A přestože každá má své vlastní hospodaření, pomáháme si navzájem. Všichni máme stejný cíl a jdeme stejným směrem,“ dodává šéf Bergbahnen Westendorf Hansjörg Kogler.

Autor:

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Inspekce zveřejnila tři restaurace s podivným původem hovězího masa

Ilustrační snímek

Od propuknutí kauzy s nevyhovujícím hovězím polským masem provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)...

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Máme o 30 procent hostů méně, podáme dvě žaloby, říká restauratér Moťovský

Restaurace U Moťáka v pražském Karlíně. (7. února 2019)

Pražská restaurace U Moťáka se chystá na dvojitou odvetu za to, že se její jméno objevilo v kauze dovozů pochybného...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Husákovy hradby. Symbol minulého režimu poskytl domov milionům Čechů

Sídliště na Slezském předměstí v Hradci Králové (5.2.2019).

Pozůstatek minulého režimu v podobě rozsáhlých betonových sídlišť bývá často kritizován jako nevzhledné, nekvalitní či...

Další z rubriky

Banky je obíraly, tak vymysleli virtuální směnárnu. Má hodnotu miliard

Taavet Hinrikus.

Estonec Kristo Kaarmann si poslal platbu v librách na účet vedený v eurech a divil se, jak nevýhodný kurz mu banka...

Američané sevřeli ekonomické srdce Venezuely, utahují ropné kohoutky

Bez ropných věží by Venezuelská ekonomika byla dávno mrtvá.

Spojené státy zmrazí účty ropné společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA), dokud se ve Venezuele neuspořádají...

Křetínský dokončil koupi francouzských časopisů včetně Elle

POD DOHLEDEM. Spolumajitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský sleduje na Letné...

Miliardář Daniel Křetínský prostřednictvím své mediální skupiny Czech Media Invest (CMI) dokončil nákup časopisů...

Najdete na iDNES.cz