Oblíbené italské lyžařské centrum Monte Cimone doplatilo na důsledky globálního oteplování. Letos se tam vleky nerozjely o vánočních svátcích poprvé za více než čtyřicet let. Nic na tom nezměnil ani fakt, že provozovatelé před sezonou investovali 5 milionů eur (asi 120 milionů korun) do umělého zasněžování. Informovala o tom agentura Reuters.
Nově pořízená děla se tak zatím do velké míry ukázala jako zbytečná. Ještě na počátku ledna tam totiž teploty téměř neklesly do minusových hodnot a právě mrazivé počasí je podmínka pro to, aby se sněžná děla dostala vůbec do provozu.
„Lyžařské vleky byly zavřené, lyžařští instruktoři a další sezonní pracovníci neměli co dělat a přišli jsme celkem o 40 procent příjmů za celou sezonu. Bylo to poprvé za více než čtyřicet let, kdy jsme měli na vánoční svátky zavřeno,“ řekl Luciano Magnani, který je šéfem místního konsorcia provozovatelů lyžařské turistiky.
Podle odhadů je v Itálii asi 90 procent sjezdovek závislých na uměle vytvořených sněhových podmínkách. V Rakousku to je pro porovnání asi 70 procent, ve Švýcarsku pak 50 procent a třeba ve Francii jen 39.
Ekologové umělé zasněžování kritizují
Ekologové ale proti trendu umělému zasněžování v Itálii dlouhodobě bojují. Rostoucí tepoty v Evropě vedou stále častěji k velkým suchům a třeba Itálie si tak nemůže dovolit ztrátu milionů krychlových metrů vody právě kvůli výrobě sněhu. Například ekologická organizace Legambiente odhaduje, že spotřeba ze strany všech italských alpských středisek se bude brzy blížit spotřebě vody příznačné pro milionová města.
Počet dnů se sněhem v Česku klesl za 60 let o polovinu. Bude žízeň a hlad? |
Provozovatelé mnohých středisek každopádně stojí před důležitým rozhodnutím. Buď budou v dalších letech s následky globálního oteplování stále bojovat v naději, že jejich počínání změní technologický pokrok, anebo pozmění svůj obchodní model a budou hledat alternativní zdroje příjmů. Většina klimatologů, a dokonce i některé italské banky doporučují, aby se provozovatelé center vydali druhou cestou. Samotná praxe ale zatím vypadá trošku jinak.
„Bez lyžování by horské komunity ztratily svůj ekonomický základ a došlo by k odlivu zdejších obyvatel do ostatních částí zemí,“ uvedla pro agenturu Reuters Valeria Ghezziová, která je šéfkou italského sdružení provozovatelů vleků ANEF.
Lyžování je pro italskou ekonomiku důležité
Italský lyžařský sektor dlouhodobě zaměstnává asi 400 tisíc lidí a stojí za obratem ve výši 11 miliard eur (asi 244 miliard korun). Momentálně je v Itálii v provozu zhruba 200 středisek s alespoň pěti vleky či lanovkami, což ji z celosvětového pohledu řadí na třetí místo hned za USA a Francii. Ročně tamější střediska navštíví třetí největší počet zahraničních turistů. Je tedy v rámci Evropy hned v závěsu za Rakouskem a Francií.
Technologie výroby sněžných děl se neustále vyvíjí. Podle posledních informací dokáže třeba stroj od společnosti TechnoAlpon vyrobit sníh i při deseti stupních Celsia. I tak ale někteří klimatologové i ekonomové říkají, že snaha udržet nízko položená lyžařská střediska v provozu je předurčena k neúspěchu a jen oddaluje nevyhnutelné.
„I když umělý sníh může snížit finanční ztráty v dobách nedostatku toho přírodního, nemůže provozovatele ochránit před dlouhodobými trendy. V této souvislosti je klíčová adaptační strategie postavená na diverzifikaci aktivit i příjmů,“ uvádějí odborníci z Bank of Italy ve své zprávě z prosince loňského roku.
6. ledna 2023 |
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
