Michaelu Fewellovi bylo tehdy šestnáct let. Po hurikánu několik dní pomáhal odklízet uhynulý dobytek z okolí domů a silnic. Nad poničenou oblastí mezitím létaly vrtulníky Národní gardy USA, které přivážely pitnou vodu. „Byly to jedny z nejtemnějších dnů mého života,“ vzpomíná Fewell pro BBC.
Plyn z Kataru se vrací na trh. Burza zlevňuje, zákazníci si počkají |
Dnes stojí v čele správního celku Cameron Parish, který má přibližně 4 700 obyvatel, a tvrdí, že se tato oblast díky vývozu zkapalněného zemního plynu může už brzy zařadit mezi nejbohatší v celém regionu. „Budeme mít více peněz, než potřebujeme,“ říká.
Místo pastvin vznikly obří terminály
Důvod je zřejmý. Na místech, kde se dříve pásl dobytek, dnes stojí Sabine Pass, největší exportní terminál LNG na světě. Plyn začal do zahraničí exportovat v roce 2016 a ročně dokáže zpracovat až 29,5 milionu tun.
V Cameron Parish už fungují tři terminály a další se staví. Projekt Commonwealth LNG za 13 miliard dolarů, tedy přibližně 273 miliard korun, má od roku 2030 vyrábět 9,5 milionu tun LNG ročně. Takové množství by podle provozovatele stačilo k vytápění zhruba šesti milionů domácností v USA.
Místní samospráva Cameron Parish očekává, že terminály během příštího desetiletí přinesou na daních přes čtyři miliardy dolarů (84 miliard korun). Medián příjmů domácností už vzrostl z necelých 60 tisíc dolarů (1,26 milionu korun) v roce 2010 na 75 tisíc dolarů (1,58 milionu korun) v roce 2024. Spojené státy přitom ještě před deseti lety téměř žádný LNG nevyvážely, nyní jsou jeho největším dodavatelem na světě.
Závislost Evropy na americkém plynu roste. A to kdysi chtěla jeho dovoz zakázat |
Stát Louisiana zajišťuje zhruba 60 procent amerického exportu LNG a dvě třetiny jejího vývozu procházejí právě přes Cameron Parish. Velkou část poptávky vytváří Evropa, která po ruském útoku na Ukrajinu omezila odběr ruského plynu. Americké dodávky dnes tvoří přibližně dvě třetiny evropského dovozu plynu a do roku 2030 by mohly pokrývat až 80 procent unijního dovozu LNG.
Evropa za energetickou jistotu draze platí
Energetická jistota má ale vysokou cenu. Třeba německý průmyslový areál InfraLeuna platil před válkou za plyn asi 60 milionů eur ročně, letos očekává účet kolem 200 milionů eur. „Ceny plynu v USA dosahují jen 20 až 25 procent toho, co platíme zde,“ upozorňuje jeho šéf Christof Guenther pro BBC.
Rozdíl vzniká kvůli zkapalnění, přepravě přes Atlantik a opětovnému převedení LNG na plyn. Německé domácnosti nyní platí za elektřinu asi o 31 procent více než před válkou a ceny plynu vzrostly přibližně o tři čtvrtiny.
Evropa hledá nové dodavatele zemního plynu. Německo vsadilo na Kanadu |
Rozmach terminálů nicméně louisianské pobřeží zatěžuje. Kvůli obřím tankerům se prohlubují a rozšiřují plavební kanály, vytěžené bahno se ale může dostat do okolních vod. Místním vadí také hustší lodní doprava a zásahy do citlivých mokřadů.
Michael Fewell přesto věří, že ekonomické přínosy ekologii převáží. Jeho snem je přivést domů mladé lidi, kteří po hurikánech odešli. Plyn, za který evropské domácnosti platí vyšší účty, tak může zachránit komunitu, která před dvaceti lety bojovala o samotné přežití, uzavírá BBC.
