Pro tři pobaltské země, které byly v minulosti součástí Sovětského svazu, je krok označovaný jako „Baltská synchronizace“ historickým okamžikem. Znamená to, že oni, nikoli Moskva, budou moci řídit a kontrolovat vlastní dodávky elektřiny.
Původně mělo dojít k tomuto propojení až na konci letošního roku. Složitá operace však byla uspíšena o téměř 11 měsíců. Důvodem byla válka na Ukrajině a přání pobaltských zemí stát se zcela nezávislými na potenciálním ruském energetickém vydírání.
„Přijde odpověď.“ Estonci rozjeli operaci na ochranu kabelu v Baltu![]() |
Připojení pobaltských států ke kontinentální evropské síti bylo dohodnuto mezi Evropskou komisí, Polskem a třemi pobaltskými státy v roce 2018 a definitivně potvrzeno o rok později. Původní termín dokončení projektu byl stanoven do konce roku 2025. Nicméně v srpnu 2023 bylo rozhodnuto, že se termín posouvá již na únor.
Diplomaté z pobaltského regionu považují tento krok za setřesení posledních pozůstatků sovětské éry, uvádí Rádio Svobodná Evropa (RFE). Srovnávají jej s odchodem sovětských vojsk z těchto zemí v 90. letech.
Byla to dlouhá cesta
Pobaltské země poprvé signalizovaly svou připravenost připojit se ke kontinentální síti již v roce 2007, žádost nicméně podaly o 11 let později. Loni oficiálně informovaly Moskvu a Minsk, že tzv. dohodu Brell, která je drží v IPS/UPS opustí.
Hlavním důvodem byla složitost procesu a samotné přípravy. Synchronizace není jen technický náročná záležitost, je to také řada složitých právnických úkonů se spoustou papírování a jednání. „Není to příliš odlišné od vstupu do eurozóny nebo do bezvízové Schengenské zóny,“ poznamenal nejmenovaný diplomat.
Pobaltské země musely také dobudovat infrastrukturu za přibližně 1,6 miliardy eur (40,3 miliardy Kč), z čehož 75 procent pocházelo z rozpočtu EU. Kromě jiného se muselo vybudovat nadzemní elektrické vedení, musela se posílit správa frekvence, vylepšit a dobudovat řada elektrických rozvoden a nakonec i modernizovat IT systémy.
Na poškození kabelů hleďme jako na sabotáž, prohlásil německý ministr![]() |
Hlavní investicí bylo připojení baltského energetického systému ke kontinentální síti. Zatím existuje pouze jedno propojení a sice LitPol Link mezi Litvou a Polskem. Další spojení mezi zeměmi, pojmenované Harmony, by mělo být připraveno v letech 2030-31.
Pobaltské státy jsou spojeny s Finskem a Švédskem prostřednictvím spojů jako Estlink 1&2 a Nordbalt. Ale i když jsou tato spojení životně důležitá pro dovoz a vývoz energie, nelze je použít pro takzvané řízení frekvence a služby vyvažování, což jsou klíčové součásti řízení energetické sítě. Situaci komplikuje další problém. Švédsko, Finsko, Norsko, stejně jako východní oblasti Dánska, nejsou součástí kontinentální sítě, ale severské.
Elektrický kabel z Finska do Estonska přestal fungovat. Může jít o záměr![]() |
Estonsko zpočátku tlačilo na synchronizaci se severským systémem, nakonec padlo rozhodnutí ve prospěch kontinentálního spojení.
Problémem zůstává skutečnost, že na několik příštích let budou tři pobaltské země propojeny s kontinentální sítí pouze jednou linkou LitPol Link. Mezi odpojením od sítě IPS/UPS, k čemuž dojde 8. února a synchronizací s kontinentální sítí připravené na následující den bude Pobaltí v takzvaném ostrovním režimu. Podle odborníků k výpadku elektřiny pravděpodobně nedojde, nicméně půjde o výzvu. Situaci mohou v blízké budoucnosti zkomplikovat případné opravy nebo špatné počasí.
Pobaltské země by také mohly být více zranitelné vůči takzvaným hybridním útokům. V loňském roce bylo přerušeno nebo poškozeno několik podmořských baltských potrubí a kabelů s podezřením, že je za to odpovědné Rusko, připomíná RFE. Z tohoto důvodu padla také volba na připojení sítě přes pevninu do Polska, a nikoli přes podmořský kabel.