Iniciativa má podpořit venkovské komunity, pro které je nejbližší supermarket často vzdálen desítky kilometrů. O projektu informoval maďarský web Budapest Business Journal.
„Naším cílem samozřejmě zůstává otevírat nové prodejny, ale i kdyby byly všechny podmínky ideální, nemohli bychom být přítomni ve všech obcích,“ uvedla pro BBJ předsedkyně představenstva společnosti Lidl Maďarsko Zita Szlavikovicsová. Dodala, že v mnoha menších vesnicích musí lidé cestovat desítky kilometrů, aby se dostali do obchodu. „Někde žádný obchod není, jinde má jen velmi omezený sortiment,“ dodala.
Je tam opravdu tak draho? Podívejte se, co a za kolik prodává Lidl v USA |
Nová mobilní prodejna má tuto situaci řešit nabídkou základních potravin za stejné ceny, jaké platí v kamenných prodejnách Lidlu po celé zemi. K dispozici je více než 80 druhů zboží ať je to čerstvé ovoce a zelenina, mléčné výrobky, mražené potraviny včetně obalovaných sýrů, trvanlivé produkty i čisticí prostředky.
Pojízdná prodejna, která se představila v logistickém centru firmy v Ecseru. Vznikla přestavbou speciálně navrženého nákladního vozu s modulární kontejnerovou jednotkou. Auto je klimatizované a vybavené chladicími i mrazicími boxy a odděleným prostorem pro ovoce a zeleninu. Doplnění zásob zajišťuje doprovodný nákladní vůz, který pojízdný obchod zásobuje během jeho cesty.
V rámci zkušebního období, které potrvá do konce listopadu, navštíví mobilní Lidl 48 vesnic a měst s celkovým počtem asi 28 tisíc obyvatel. Nejmenší z nich má kolem stovky lidí, největší sotva přesahuje 1 200. V každé obci se prodejna zastaví na několik hodin, obvykle na návsi nebo v centru. Pokud se 25denní cesta po Maďarsku osvědčí, plánuje Lidl projekt rozšířit i do dalších obcí.
Nové cíle, nové trhy
Podle Szlavikovicsové jde o projekt, který kombinuje společenskou odpovědnost s tržním experimentem. „Chceme posílit venkovské komunity a podpořit jejich udržitelnost tím, že jim zlepšíme přístup k potravinám. Na projektu pracuje více než 70 lidí a zatím funguje jako pilotní a marketingová iniciativa. Pokud se osvědčí, plánujeme ji znovu spustit na jaře,“ řekla.
Uvítali byste podobnou službu i u nás?
Projekt odráží rostoucí trend mezi evropskými obchodníky, kteří se snaží obsluhovat odlehlé oblasti nákladově efektivním způsobem. Lidl zároveň zdůraznil, že nejde o krok směrem k bezobslužným nebo automatizovaným obchodům, tudíž mateřská společnost Schwarz Group takové plány momentálně nemá.
Naopak cílem je zachovat osobní kontakt se zákazníky, který se v době digitalizace často vytrácí. Podobné experimenty probíhají i jinde v Evropě podle BBJ například francouzský řetězec Casino provozuje pojízdné obchody v rámci svého restrukturalizačního programu. Tyto vozy nabízejí několik stovek produktů a mají podpořit nakupování v menších komunitách a obnovu venkovského života.
Zpátky k lidem jako dřív
Model pojízdných obchodů přitom není ničím novým. V Japonsku například zajišťují zásobování starších obyvatel, kteří už nemohou řídit. A i v Maďarsku má tato forma prodeje tradici a značka Family Frost zde s typickými žlutými vozy rozváží mražené potraviny už od 90. let. Ta se občas objevují také na českých městech, i když jejich frekvence se snížila na minimum.
Pojízdné prodejny, které po roce 1989 kvůli konkurenci obchodních řetězců a změně nákupních zvyklostí Čechů z venkovských oblastí téměř vymizely, v poslední době zažívají renesanci a vracejí se zpět do českých měst a obcí. Zatímco ale dříve velké pojízdné prodejny nabízely smíšené zboží, v posledních letech jsou mobilní obchody zpravidla menší a jejich sortiment je zaměřen na čerstvé pečivo, masné výrobky či farmářské produkty.
Dobrý nápad, nebo podvod? Řetězec představil gigantický adventní kalendář |
V současné době své produkty z auta nabízí firma Masoeko z Kunčic v Orlických horách maso a uzenin, v obci Bystrovany nabízí dvakrát týdně firma PAULLA z Lipníku nad Bečvou pekařské a cukrárenské výrobky. Se svými rybími produkty objíždí vybraná města společnost Diana Fish.
Podle údajů Svazu českých a moravských spotřebních družstev ještě v roce 1991 venkovské oblasti České republiky křižovalo zhruba 115 velkých pojízdných prodejen, které provozovaly tehdejší Jednoty. Pojízdné prodejny si ale na sebe po roce 1989 nedokázaly vydělat a v následujících letech jejich počet rychle klesal a například v roce 2005 jich po českém venkově jezdilo už jen několik posledních, které se často neobešly bez finančních příspěvků od obcí.
Lidl se však zaměřuje na jiný cíl. Jeho projekt spojuje přesnost korporátní logistiky s důrazem na komunitní rozměr. Firma chce zjistit, zda může velký řetězec ekonomicky fungovat i v oblastech, které jiné obchody dávno opustily. „Nejde jen o to přiblížit zboží lidem, učíme se, jak obsluhovat komunity, které velkoobchodní maloobchod zanechal stranou,“ uzavřela Szlavikovicsová s tím, že pokud se projekt osvědčí, projekt může se dále rozšířit a stát se inspirací i pro jiné země.
V Česku se podobný podobný koncept podle vyjádření českého řetězce neplánujeme. „Ncméně aktivity z jiných zemí jsou pro nás vždy inspirující,“ dodala Kateřina Štichová z Lidlu.
