Jeden ze zaměstnanců řetězce si na toto chování postěžoval ve virálním videu na TikToku. „Jsou věci, které prostě nedokážu pochopit,“ říká. „Sáček na ovoce teď stojí jeden cent. Co je to cent? Nic. Ale vy místo toho berete sáčky z oddělení pekařství, protože jste příliš lakomí na to, abyste utratili jeden cent.“
Ve videu dále počítá, jak nízký je finanční dopad zpoplatnění: „I kdybyste si sáček kupovali každý den, včetně nedělí, za rok zaplatíte jen o 3,65 eura víc. Šetříte opravdu na špatných místech,“ říká.
Konec plýtvání. Chorvatští obchodníci zpoplatní mikrotenové sáčky v obchodech |
V komentářích pod videem se ale objevila řada nesouhlasných reakcí. Někteří zákazníci upozorňují, že nejde o výši částky, ale o princip. Poplatek je novinkou za službu, která byla dlouho zdarma. „Nemusíme se smířit úplně se vším,“ napsal jeden z diskutujících.
Objevily se také obavy, že zavedení drobného poplatku je jen prvním krokem a cena plastových sáčků může rychle růst. Jako příklad zmiňují Rakousko, kde stejný typ sáčku aktuálně stojí již tři centy.
Zpoplatněné sáčky jsou špatný signál
Zavedení poplatku za plastové sáčky v německých obchodech kritizují i ekologické organizace. Podle Kathariny Istelové z nejstaršího a největšího německého ekologického sdružení NABU jde o špatný signál – větší problém je podle ní množství předbaleného ovoce a zeleniny v obchodech.
„Skutečnou motivací by měl být nákup volně ložených produktů,“ uvedla. Předbalené zboží je podle ní až osmkrát materiálově náročnější než jednorázové sáčky, a tedy i výrazně škodlivější pro životní prostředí.
Lidl není jediný, kdo sáhl k poplatkům za plastové sáčky. Stejné opatření zavedly i další diskontní řetězce, například Kaufland, který spolu s Lidlem patří do skupiny Schwarz, nebo Aldi. Očekává se, že tento trend postupně převezmou i další obchodníci. V německých řetězcích REWE a Edeka jsou ale sáčky na ovoce a zeleninu zatím stále zdarma.
Marketing místo řešení
Podle ekologů jde u zpoplatnění plastových sáčků spíše o symbolické gesto než skutečně účinné ekologické řešení. „V ideálním případě by se vše, co lze prodávat volně, mělo prodávat bez zbytečných obalů – stačí jednoduché označení nálepkou,“ dodává Istelová z NABU.
Za mikroplasty mohou nejen sáčky a lahve, ale i barvy, zjistila studie |
Za nelogické považuje, že sáčky na pečivo zůstávají zdarma, přestože mají vyšší klimatickou stopu než ty plastové na ovoce. Poplatek jednoho centu podle ní nemá výrazný význam. Místo toho by podle Istelové dávalo smysl zákazníky motivovat pozitivně, například slevou za opakovaně použitelné tašky.
Stejné rozčarování se nedávno dočkaly také Chorvaté. Od začátku roku jim totiž některé obchody začaly účtovat poplatek za mikrotenové sáčky na ovoce, zeleninu či pečivo. Zpoplatněné jsou i plastové obaly v řeznictvích a uzenářstvích. Při nákupu PET láhví a plechovek Chorvaté zaplatí navíc nově vyšší zálohu.
Český Lidl, podle vyjádření společnosti, aktuálně zpoplatnění mikrotenových sáčků neplánuje.
