Naftařská společnost Deutsche Texaco dělala počátkem osmdesátých let severovýchodně od Mnichova průzkum. Hledali ropu a pevně doufali, že ji v Erdingu najdou. „Místo toho narazili v hloubce 2 350 metrů pod povrchem jen na horký termální pramen,“ vysvětluje začátky světového termálního gigantu Jörg Wund, třiapadesátiletý architekt a šéf firmy Therme Erding.
Radnice pětatřicetitisícového města, které už od sedmdesátých let spojuje s bavorskou metropolí mnichovská městská doprava, dokázala zklamání pohotově využít. Pozemek o rozloze 185 tisíc metrů čtverečních odkoupilo za „symbolickou“ cenu 50 tisíc západoněmeckých marek. Hodnota vrtu tohoto rozsahu ale byla několikanásobně vyšší.
Zábava za stamiliony
Město začalo hledat investora, který by na místě vybudoval lázeňské zařízení, až natrefilo na architektonické studio Josefa Wunda. Smlouvu společně podepsali v roce 1994 a o rok později se k přípravám přidal i Wundův syn, dnešní šéf komplexu Jörg.
„Kreslili jsme projekty ještě klasicky v ruce, v měřítku 1 : 100. Převzal jsem vedení stavby a projektové dokumentace. Základní kámen byl položen v dubnu 1998. O sedmnáct měsíců později jsme Therme Erding otevírali návštěvníkům,“ popisuje Jörg Wund. Jako den otevření byl symbolicky stanoven 3. říjen, státní svátek oslavující znovusjednocení Německa.
Mein Urlaubsparadies – Můj dovolenkový ráj, tak zní motto firmy Therme Erding a podle něj se snaží chovat ke klientům. „Naším cílem bylo dosáhnout toho, aby se u nás návštěvníci cítili jako na dovolené u teplého jižního moře. K tomu jsme vyvinuli systém otvíracích prosklených zastřešení bazénových komplexů, unikátních ve světovém měřítku,“ vysvětluje ideu Wund.
Za dvacet let fungování se původní investice v hodnotě 25 milionů eur (v roce 1999 to bylo přes 900 milionů korun) téměř zdesetinásobila. Počet hostů se zvýšil z 624 tisíc v prvním celém roce provozu na 1,8 milionu ročně. Počet pracovních míst vzrostl ze 110 v roce 1999 na tisícovku a stále stoupá.
Podnik svůj roční obrat oficiálně nezveřejňuje. Z dostupných zdrojů lze ale zjistit, že například v roce 2010 měly Therme Erding obrat okolo 35 milionů eur. Přitom v prvním roce provozu to bylo „pouhých“ 6,1 milionu.
Firma se postupem času začlenila do podnikatelské skupiny Wund a rozšířila svoje působení na další místa. V současné době disponuje na území Německa pěti rozsáhlými bazénovými a termálními komplexy. V této branži patří k vedoucím vývojářským architektonickým studiím a zároveň k největším provozovatelům termálních koupelí a bazénových soustav v zemi.
Lázním Erding se ekonomicky dařilo hned od začátku. Tehdy byl komplex podstatně menšího rozsahu než dnes, ale přesto ho navštívily během prvních říjnových víkendů tisíce hostů.
„Denní návštěvnost se pohybovala okolo dvou tří tisíc lidí,“ uvádí Wund. Čtvrtý víkend od zahájení provozu byl dokonce zájem natolik velký, že se řada návštěvníků do prostor vůbec nedostala. „To byl pro nás s otcem opravdu obrovský úspěch. Denní maximum bylo tehdy čtyři tisíce osob, a přesto bylo plno,“ vzpomíná majitel firmy.
Špička přichází v srpnu
Navzdory horkému termálnímu prameni s teplotou 63 stupňů, který částečně vytápí město Erding, jsou v posledních letech mezi návštěvníky nejoblíbenější letní měsíce. „V srpnu roku 2017 padl návštěvnický rekord. Do areálu dorazilo v průběhu měsíce na 196 tisíc hostů. To bylo absolutně nejvíc od jeho uvedení do provozu,“ uvádí prokurista a zároveň ředitel marketingu firmy Therme Erding Marcus Maier.
Klíčem k úspěchu společnosti může být v dlouhodobém měřítku její na poměry bazénového byznysu nezvykle široká nabídka. „Snažíme se uspokojit všechny cílové skupiny. Požadavek rodin na to, aby její členové volný čas trávili pohromadě, je velice silný. Jenže potřeby a zájmy jednotlivých členů rodiny jsou velmi rozdílné,“ vysvětluje Maier.
Téměř všechna existující bazénová zařízení se snaží rodinu obsloužit jako celek v jednom prostoru, takže je vždy někdo nespokojený. „My jsme naše zařízení od začátku důsledně oddělovali právě podle preferencí různých věkových skupin,“ doplňuje.
Zákazníci tak mohou využívat jen ty části areálu, které jsou pro ně atraktivní. Na ploše zhruba 26 fotbalových hřišť najdou největší saunový areál na světě přístupný od šestnácti let s celkem 27 různými typy saun, které tematicky obsáhnou několik zemí (v prostorách celého komplexu je pak dalších sedm saun). O kus dál se nachází největší skluzavkový ráj v Evropě – Galaxy, který cílí především na děti od osmi let a mladou generaci. K dispozici je rovněž klidná VitalOase, relaxační a léčebná zóna pro dospělé, rodiny s malými dětmi si zase užijí v laguně s divokou řekou či v hotelu ve tvaru lodi admirála Nelsona.
Některé počiny důležité pro rozvoj areálu vznikaly náhodou. Kupříkladu díky spolupráci s jedním ze tří největších lyžařský resortů v Rakousku, s tyrolskou firmou SkiWelt Wilder Kaiser-Brixental, vznikl projekt chaletové vesnice. „Vesnice v alpském stylu zbudovaná řemeslníky z Erdingu a okolí s použitím dřeva z borovice limba vyvolala okamžitě po uvedení do provozu značnou odezvu mezi návštěvníky,“ potvrzuje Maier.
Německé mistrovství ve skluzu
Vedení firmy láká i na nevšední akce, jako jsou speciální nabídky na Den matek či otců, letní festivaly s koncerty známých interpretů na venkovním pódiu, zatímco zákazníky hýčká termální pramen.
Oblíbené jsou rovněž prodloužené koupací noci v duchu jedné země, kriminální hry v saunovém světě, karibské noci i bavorské lidové veselice, klouzání s Mikulášem či německé mistrovství v rychlostním skluzu na 145 metrů dlouhé skluzavce zvané Černá mamba.
Nejvíce zákazníků pochází z německy mluvících zemí, do resortu si ale najdou cestu i zaoceánští hosté. „Češi se podílejí na celkové statistice přibližně 0,3 procenta, což je asi 5 400 hostů ročně,“ vypočítává šéf marketingu Maier.
Počet hostů je přitom hlavním potvrzením, že koncept Therme Erding funguje. „S otcem jsme před pětadvaceti lety neměli v úmyslu vybudovat největší termály na světě. Jen jsme se rozhodli, že s polovičními náklady postavíme dvojnásobně hezčí zařízení než ostatní architekti v Německu. Dělali jsme jen to, čemu jsme věřili,“ uzavírá ředitel Jörg Wund.
