Odcházející prezident ECB Mario Draghi předává své nástupnictví Francouzce...

Odcházející prezident ECB Mario Draghi předává své nástupnictví Francouzce Christine Lagardeové, dosavadní šéfce MMF (28. října 2019) | foto: Reuters

Mrštná politička Lagardeová převzala vedení ECB a zpomalující se Evropu

  • 33
Francouzka Christine Lagardeová v pátek oficiálně zasedla do čela jedné z nejdůležitějších evropských institucí, Evropské centrální banky. Žena, která je víc obratnou političkou než ekonomkou, bude muset Evropu provézt nelehkou dobou, kterou naznačuje současné ochlazování ekonomik.

Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Christine Lagardeovou, která od listopadu přebírá vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle ekonomů bude mít proti svému předchůdci Mariu Draghimu k dispozici menší manévrovací prostor, její výhodou zato mohou být vyjednávací schopnosti. 

Sama Lagardeová už naznačila, že je chce využít k přesvědčení Německa a dalších zemí, aby souhlasily s uvolněním přísné fiskální politiky. 

Lagardeová, dosavadní šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF), se nechala slyšet, že nehodlá zásadně měnit politiku, kterou nastavil Draghi a kterou charakterizují historicky nízké úrokové sazby a nákupy dluhopisů s cílem zvýšit inflaci a rozhýbat ekonomiku.

 Krátce před Draghiho odchodem ECB v září opět snížila depozitní úrokovou sazbu na nové minimum, a to minus 0,5 procenta. Banka také počínaje listopadem zahajuje nové nákupy dluhopisů v objemu 20 miliard eur (zhruba 511 miliard Kč) měsíčně.

„Existuje limit, jak hluboko do záporných hodnot můžete zajít,“ řekla v rozhovoru s televizí CBS Lagardeová. Připustila tak, že její možnosti dál snižovat úrokové sazby už budou omezené. Dodala však, že sazby, které nutí banky platit za uložení peněz u ECB, „na úplném dně“ ještě nejsou.

Bývalá francouzská ministryně financí hodlá inflaci, která je teď v eurozóně pod jedním procentem, přiblížit dvouprocentní hranici, což byl i Draghiho cíl. Její předchůdce byl oceňován především za záchranu společné měny v době řecké krize, jeho prorůstová opatření posledních let však u některých centrálních bank eurozóny i části vedení samotné ECB vyvolávala kritiku.

Někteří experti proto vidí jeden z hlavních úkolů pro Lagardeovou ve snaze stmelit názorově rozdělenou bankovní radu, bez čehož bude obtížné docílit dalších prorůstových kroků. Proto podle nich nevadí, že na rozdíl od Draghiho nemá ekonomické vzdělání, ale může spíše sázet na politické dovednosti a manažerský talent.

„Jedna z jejích výrazných předností je v budování týmů, její komunikační schopnosti jsou excelentní, takže se velmi těším na to, že je využije pro dobrou věc,“ řekl podle listu Financial Times šéf finské centrální banky Olli Rehn. Znalci poměrů v ECB očekávají, že odpor vůči dalšímu uvolňování měnové politiky poroste a že Francouzka Lagardeová bude ve složitější pozici než Ital Draghi.

Lagardeová přitom tento týden naznačila, že se nehodlá spokojit pouze s měnovými zásahy příslušejícími ECB. Pro zlepšení stavu evropské ekonomiky chce získat i vlády Německa, Nizozemska a dalších zemí, které uplatňují úspornou rozpočtovou politiku. Tento týden do Berlína a dalších metropolí vzkázala, aby tamní politici přemýšleli o uvolnění rozpočtových přebytků na investice.

„O jejím úspěchu rozhodne to, zda dokáže dosáhnout konsenzu mezi vládami eurozóny a přimět je k fiskálním krokům, které připraví kontinent na další zpomalení,“ konstatoval na webu Politico ředitel evropského think-tanku Bruegel Guntram Wolff.

Změnou proti Draghimu bude patrně také orientace ECB na klimaticky odpovědnou politiku, o níž Lagardeová mluvila v září během svého slyšení v Evropském parlamentu, který ji do funkce schválil. Za jednu z možností označila nákupy dluhopisů firem, které přispívají ke snižování uhlíkových emisí. V tom by podle ekonomů mohla mít dveře značné části centrálních bank v západní Evropě otevřené.

,