Návrh, který ještě dnes vláda zmírnila, nezískal jediný hlas, protože vládnoucí strana Demokratické shromáždění se rozhodla zdržet se hlasování. Proti se vyslovilo 36 poslanců z celkových 56.
Dav shromážděný před parlamentem po hlasování vypukl v jásot a skandování "Kypr patří svému lidu". "Hlas lidu byl vyslyšen," řekl agentuře Reuters 65letý demonstrující důchodce Andreas Miltiadu.
Výsledek hlasování se však všeobecně očekával a trhy na něj už příliš nereagovaly. "Ve velmi krátkodobém pohledu to bude malé vítězství pro racionálnější pozorovatele, kteří tento plán považovali za, upřímně řečeno, pobuřující. Pandořina skříňka tím ale zůstala otevřená," řekl k hlasování analytik Mike Moran z newyorské pobočky banky Standard Chartered.
Vláda návrh zdanit vklady nejprve mírnila
Původně vláda plánovala zdanit všechny vklady. Zděšení z takovéhoto kroku však bylo napříč Evropou tak velké, že vláda po dohodě s ministry financí eurozóny původní nápad mírnila.
Během úterka tak předložila parlamentu upravený návrh zdanění bankovních vkladů. Nově měly být vklady do 20 tisíc eur (zhruba půl milionu Kč) od daně osvobozeny, což původní dohoda s představiteli eurozóny nepředpokládala. U ostatních vkladů do 100 tisíc eur návrh nadále počítalo se sazbou 6,75 procenta a u vyšších vkladů se sazbou 9,9 procenta, informovala agentura Reuters.
Zdanění vkladů bylo podmínkou finanční pomoci od eurozóny v objemu deseti miliard eur (zhruba 256 miliard Kč), která má odvrátit hrozící bankrot Kypru. Člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen již v pondělí upozornil, že struktura sazeb u zdanění vkladů závisí na kyperské vládě. Zdanění finančního sektoru však musí celkově vynést 5,8 miliardy eur.
Dohoda o jednorázovém zdanění vkladů však vyvolala velké rozhořčení u obyvatel Kypru a opozičních politických stran. Plán, jímž se část zátěže pomoci přesouvá na vkladatele, kteří byli v EU dosud úzkostlivě chráněni, je za tři a půl roku řešení dluhové krize v zemích eura bezprecedentní.
Analytici a investoři se obávají, že zdanění vkladů může vyvolat masové vybírání peněz z bank nejen na samotném Kypru, ale i v některých ohrožených velkých zemích měnové unie, zejména ve Španělsku a Itálii. Globální finanční trhy reagují od pondělka na hrozbu útoku na banky v eurozóně poklesem akcií a kurz eura k dolaru dnes klesl na nové tříměsíční minimum.
Prezident Nikos Anastasiadis v neděli uvedl, že hodlá omezit dopady zdanění na malé střadatele. V pondělním rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou žádal, aby EU poskytla Kypru výraznější pomoc.
Kypr byl daňový ráj pro Rusy. Teď možná dostanou banky
Kypr je považován za daňový ráj. Například zisky zahraničních obchodních společností se v zemi zdaňují sazbou deset procent, což je nejméně v EU, a na příjmy ze zahraničí je nulová sazba. Kypr nabízí firmám také celou řadu dalších daňových výhod. Pro české firmy byl Kypr loni třetím nejoblíbenějším daňovým rájem. Podle společnosti Čekia si do něj převedlo své sídlo 1 912 firem.
Podle deníku The Financial Times drží cizinci asi polovinu ze 68 miliard eur uložených v kyperských bankách. Mezi hlavní zahraniční vlastníky kyperských kont patří Britové Řekové a Rusové.
Podle ratingové agentury Moody's měly k 1. září loňského roku ruské firmy na Kypru přibližně 19 miliard dolarů (378 miliard Kč). Dalších asi 12 miliard dolarů mají v kyperských institucích uloženy ruské banky. Země nyní údajně nabízí Rusku svoje dvě největší komerční banky za symbolické jedno euro. Nabídku ve středu předloží ruské vládě kyperský ministr financí Michalis Sarris, který přiletěl do Moskvy.
Kypr se chce podle serveru řeckého týdeníku To Vima zbavit finančních domů Bank of Cyprus a Laiki Bank, které ratingové agentury dlouhodobě označují za značně rizikové. Kypr požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o pomoc loni v červnu poté, co tyto dvě největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát.
Ruský ministr financí Anton Siluanov dal najevo, že Moskva nemusí jednat o protažení splácení dluhu 2,5 miliardy eur, jehož splatnost vyprší v roce 2016. V Nikósii se spekuluje o tom, že Rusko by prostřednictvím svého gigantu Gazprom chtělo ovládnout kyperská podmořská ložiska plynu.
