Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová.

Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová. | foto: AP

Paříž chce růst, Berlín škrty. Po večeři hledají společnou řeč

  • 41
Hlavy států zemí Evropské unie se po večeři pustily do nepříjemných debat. Na mimořádném "přípravném" summitu státníci otevírají hned několik otázek, jak ulevit Evropě v krizi. Řeč se zřejmě stočí k eurobondům, investicím do infrastruktury, otázce navýšení kapitálu bank i pomoci Řecku.

Trhy jsou skeptické v očekávání konkrétních výsledků nadcházejícího nočního jednání. Vedle skutečnosti, že jde jen o jakýsi předvoj oficiálního summitu plánovaného na 28. a 29. června, kde se má o otázkách rozhodovat, k dobré náladě nepřispívá také fakt, že minulé summity často nepřinesly efektivní a rychlá řešení, ale jen nápady v obecných rysech.

"Předchozí naděje, že by se mohlo dohodnout rozšíření záběru záchranného mechanismu a podpora růstu, notně ochladly. Stejně tak zřejmě nelze počítat, že summit posvětí myšlenku vydávat společné dluhopisy. Hlavní překážkou zůstává odmítavý postoj Německa," komentoval reakce trhů analytik Tomáš Vlk z Patria Finance.

Mimořádný summit začal po 19. hodině neformální večeří, po ní se státníci pustili do diskusí. Německá kancléřka Angela Merkelová ještě předtím předeslala, že neformální hovory tuto noc nevyústí v konkrétní rozhodnutí, nicméně ovlivní debaty na nadcházejícím summitu v červnu. Tento večer by se lídři EU měli zabývat cestami na prohloubení vnitřního trhu, zvýšení mobility na pracovním trhu a projekty Evropské investiční banky, myslí si kancléřka. Jednou z obecných tezí by mohlo být navýšení kapitálu této banky.

Jedním z velkých témat bude zřejmě zavedení takzvaných eurobondů. Tyto společné dluhopisy by ulevily zemím na periferii, ale například Německu by značně prodražily půjčky. Proti eurobondům vystupuje i Finsko, Nizozemsko nebo Rakousko (čtěte o sporu německém odporu k eurobondům).

Naopak Francie, Itálie a země na okraji, které zpravidla mají vysoké dluhy, po tomto opatření volají, protože by jim půjčky zlevnily.

Neshody se dají čekat hlavně mezi Německem a Francií. Zatímco protikrizovým receptem Berlína je prosazování rozpočtových škrtů a strukturálních reforem, Francie chce postižené ekonomiky stimulovat k růstu. To by znamenalo další výdaje.

"Němci také nesouhlasí s celou řadou dalších opatření na utlumení periferního napětí. Nechtějí, aby záchranné fondy (EFSF, ESM) přímo pomáhaly bankám a zatím nechtějí ani slyšet o společném systému garance vkladů napříč eurozónou," říká ekonom ČSOB Jan Bureš.

Německo bude muset couvnout

Postoj Francie a Německa k formování společné politiky EU se začal rozcházet po nedávném zvolení levicově laděného Françoise Hollanda francouzským prezidentem. Dá se čekat, že na německou kancléřku Angelu Merkelovou bude nyní vyvíjen větší tlak na to, aby zásadové Německo v některých otázkách ustoupilo.

"Němci se dostávají pod výrazný tlak na mnoha frontách a roste jejich politická izolace," myslí si Bureš. "Jediným receptem na obnovení důvěry v očích Berlína zůstává rozpočtová dieta a strukturální reformy. Tento zásadový postoj je ale asi neudržitelný a z Německa lze čekat určité ústupky," dodal.

Berlín už mírně couvá v otázce zavedení společných projektových dluhopisů určených na výstavbu dopravních komunikací v objemu 230 milionů eur. Podle některých komentátorů jsou tyto dluhopisy předstupněm eurobondů. K těm se nicméně Německo staví stále se stejným despektem.

Nicméně přesto podle Čermáka projektové dluhopisy "samy o sobě nikoho nevytrhnou", protože Španělé a Italové nepotřebují zafinancovat výstavbu nových mostů a železnic, ale potřebují chránit své banky a pomoci s financováním schodků.

Další otázky na summitu by se měly točit okolo využití společných záchranných fondů k rekapitalizaci evropských bank nebo posílení fondu ESM. Samostatnou kapitolou bude budoucnost Řecka, kde situaci zkomplikovaly výsledky voleb a popularita extremistických protievropských stran.