Chytit autobus městské dopravy na nádraží Maliya v Kuvajt City bude v létě takřka nemožné. Během tohoto období totiž dvě třetiny autobusů tento jinak rušný dopravní uzel centra projíždějí, ty zbylé nejezdí ani podle jízdních řádů.
Do nepředstavitelného vedra je tu ve vzduchu cítit pach zplodin a guma z pneumatik, ostrůvky zastávek poskytují spásu před spalujícím sluncem pouze hrstce cestujících, pokud se tam vmáčknou. Pro zbytek platí, že musejí v pekelném vedru stát na slunci a chránit se před jeho svitem roztaženými deštníky, píše portál Bloomberg.
V roce 2016 zaznamenaly kuvajtské meteorologické stanice rekord, když naměřily teplotu 54 stupňů Celsia. Za posledních 76 let to byla vůbec nejvyšší teplota zaznamenaná kdy na Zemi. Loni již tytéž stanice padesátky zaznamenávaly už v červnu, tedy týdny před nejteplejším obdobím roku.
Pokud bude brzy Kuvajt neobyvatelný pro lidi, pro zvířata už je nyní. Jakmile udeří letní měsíce, na střechách domů se množí zdechliny ptáků, kteří nebyli schopni nalézt stín nebo vodu.
Veterináři ve městě mají čekárny přeplněné lidmi, kteří sem přinášejí vysílené či dehydrované kočky. Lišky opouštějí poušť, která nekvete ani po deštích, a zoufale hledají útočiště v ostrůvcích zeleně ve městě, kde je zase lidé považují za vetřelce.
„V Kuvajtu žije stále méně zvířat proto, že nejsou schopna přežít právě sezonní vedra,“ říká veterinářka z kuvajtské zoologické zahrady Tamara Quabazardová. „Například loni bylo koncem července několik dní tak horkých a vlhkých, že lidé mohli stěží vyjít ven. Nefoukal skoro žádný vítr. Spousta zvířat tehdy měla dýchací potíže,“ dodává.
Na rozdíl od Bangladéše nebo Brazílie, kde rovněž řeší disproporci mezi životním prostředím a stále narůstající populací, v Kuvajtu nepanuje chudoba. Stát je podle organizace OPEC čtvrtý největší exportér ropy a pátá nejbohatší země planety, takže peníze v otázce snižování skleníkových plynů rozhodně nejsou žádný problém. Problémem je spíše politická netečnost.
Dokonce i nejbližší sousedé Kuvajtu, také závisející na exportu ropy, nezahálejí a pro záchranu klimatu činí konkrétní kroky. Saúdská Arábie loni oznámila, že nulových emisí dosáhne do roku 2060, Spojené arabské emiráty chtějí téhož cíle dosáhnout ještě dokonce o deset let dříve.
Přestože tyto země zůstávají hlavními hráči na poli fosilních paliv, snaží se diverzifikovat ekonomiku tak, aby velká část investic putovala do obnovitelných zdrojů a čisté energie. Následující dvě klimatické konference OSN bude pořádat Egypt a právě Emiráty a to v době, kdy vlády stále více blízkovýchodních zemí hlásí ztráty spojené se zvyšujícími se teplotami a hladinou oceánů.
V Saúdské Arábii otevřeli hotel pro velbloudy, pobyt vyjde na miliony |
Kuvajt se na poslední listopadové klimatické konferenci COP26 zavázal, že do roku 2035 zredukuje emise skleníkových plynů o 7,4 procenta, to však ve srovnání se závěry Pařížské konference nestačí.
Země již investovala 700 miliard dolarů mimo ropná odvětví, nicméně návratnost z obchodu s ní je pro vládu nadále prioritou, přestože se přesouvá k udržitelným zdrojům.
„V porovnání s ostatními státy regionu Kuvajt v ochraně klimatu pokulhává,“ říká expertka na blízkovýchodní energetiku Manal Shebabiová. „V regionu, který ani vzdáleně nečiní potřebné kroky vyhnout se katastrofě způsobené globálním oteplováním, jsou klimatické sliby Kuvajtu ještě o něco nižší,“ dodal.
Kuvajtský politik a člen vládnoucí dynastie šejk Abdullah Al-Ahmed Al-Sabah na listopadové klimatické konferenci sice prohlásil, že jeho země je ochotna se připojit k iniciativám zemí s cílem podílet se na globální ochraně klimatu a do poloviny století je země připravena snižovat svou uhlíkovou stopu, nicméně již neuvedl, jaká opatření a kdy bude realizovat. Momentální situace o této realitě jen svědčí, uzavírá Bloomberg.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
