Společnost CipherTrace, která analýzu zprostředkovala, se zabývá bezpečností kryptoměn. Monitoruje však jen dohledatelné ztráty. Odhaduje tak, že je ve skutečnosti hodnota ukradených kryptoměn ještě mnohem vyšší.
Jen na burze Bitfinex, která patří mezi největší hráče v oblasti kryptoměn, za prvních šest měsíců letošního roku kvůli podvodům přišli finančníci o zhruba 851 milionů dolarů (20 miliard korun).
Mezi další ze ztrát uvedených v analýze patří například 190 milionů dolarů, které si „odnesl do hrobu“ zesnulý zakladatel burzy QuadrigaCX. Před svou náhlou smrtí totiž nikomu nesdělil heslo k zásobám kryptoměn firmy.
Tímto heslem uzavřené elektronické peněženky přitom dohromady ukrývaly mince v hodnotě cca 3,2 miliardy korun. Přestože se nejedná o krádež, majitelé už své peníze nikdy neuvidí. Mezi další větší incidenty pak patří i například údajný kybernetický útok na italskou burzu BitGrail. Ta přišla o mince v hodnotě cca 4 miliardy korun.
Zloději se špatně chytají
Pachatele krádeží kryptoměn je velmi těžké stíhat. Není tomu tak kvůli tomu, že by šlo o nepolapitelné hackery. Důvod je jiný – kryptoměny nespadají pod žádnou centrální autoritu. Decentralizovanost je totiž jedním z principů technologie blockchain, na které měna stojí.
„Člověk, kterému byla způsobena škoda spojená s kryptoměnami, ať už jejich odcizením, ve spojení s krachem burzy, nebo jiným způsobem, si musí odpovědět na otázku, jakým právem by se měl spor řídit,“ uvádí Veronika Šípošová z advokátní kanceláře PwC Legal. „Určující je výběr práva samotných účastníků smluvního vztahu, i relevantní kolizní normy mezinárodního soukromého práva,“ dodává.
Bitcoin a ostatní kryptoměny nejsou peníze, řekl Trump. Chce je regulovat |
Během stíhání zlodějů kryptoměn totiž často vznikají zmatky. Pokud českému majiteli francouzský pachatel ukradne mince uložené u španělské firmy, stíhání se může začít zamotávat. Pokud pak firma navíc používá třeba peněženky umístěné na serverech v Maďarsku, je velmi obtížné určit, která země by vlastně měla stíhání vést, případně jak.
Snahy o mezinárodní regulaci kryptoměn pak naráží na několik potíží. Kromě toho, že se mezi sebou národní banky a burzovní regulátoři prozatím nijak nedohodli, stojí snahám v cestě i například neexistující standardizované názvosloví.
I přesto však na regulaci v budoucnu nejspíš dojde. Česká republika totiž zvažuje sledování anonymního obchodu s kryptoměnami a například Francie plánuje jeho úplný zákaz. Po regulaci pak volá i například americký prezident Donald Trump.
