Australská společnost Southern Cryonics, která vznikla v roce 2023, prodává lidem šanci na druhý život. Podle provozovatelů jde o jedno ze šesti podobných zařízení na světě. Další dvě se nacházejí ve Spojených státech a po jednom ve Švýcarsku, Číně a Rusku.
„O kryoniku se zajímá málokdo. Lidé, kteří se na nás obracejí, se o něco podobného zajímali v podstatě celý život, ale nevěděli, že je to v Austrálii dostupné,“ uvedl pro portál The Guardian Peter Tsolakides, šéf společnosti Southern Cryonics.
Chcete pohřbít, nebo se necháte zmrazit? Kryoniku čeká boom, věří firmy |
Těla jsou uchovávána v kapalném dusíku při teplotě −196 °C. V Dewarových nádobách mají být do chvíle, než lidstvo vyvine technologii schopnou je „oživit“ – nebo dokud firma, jak stanovuje smlouva, nezkrachuje.
Vedoucí zařízení v Holbrooku Philip Rhoades věří, že lidé by mohli být oživeni už kolem roku 2080. Podle něj má člověk, jehož tělo bylo dobře uchováno, více než padesátiprocentní šanci, že se oživení dočká. Zároveň ale připouští, že žádné záruky neexistují. „Když se v budoucnosti probudíte, v podstatě jste vyhráli jackpot,“ řekl.
Mladá Britka chtěla po smrti zmrazit, soud jejímu přání vyhověl |
Předseda Southern Cryonics Peter Tsolakides zmínil, že pravděpodobnost, že se zemřelé podaří za 250 let znovu přivést k životu, odhaduje na zhruba deset procent. Podle něj je i taková šance lepší než žádná.
Od ochlazení k uložení
Než ale případné oživení vůbec připadne v úvahu, zůstávají těla uložena v Dewarových nádobách, speciálním laboratorním zařízení, které se používá k uchovávání velmi chladných kapalin, jako je například kapalný dusík. V zařízení je nyní sedm těl, všechna umístěná hlavou dolů. První člověk byl takto v Holbrooku uložen v roce 2024. Zařízení má zatím dvě nádoby a aktuálně v nich zbývá místo pro jednoho dalšího člověka.
Syn spáchal sebevraždu, chci jeho tělo nechat zmrazit a uchovat, říká herečka |
Dusík se z nádob postupně odpařuje a musí se pravidelně doplňovat. V současnosti se tak děje jednou za dva týdny. „Kdybych jednu z těchto nádrží utěsnil, tahle budova by tu už nestála,“ zmínil Jim Davis ze společnosti Parkes Liquid Nitrogen, který kapalný dusík do Dewarových nádob doplňuje.
Samotnému uložení těla do nádoby ale předchází několikahodinová příprava. Co nejdříve po smrti má tělo projít procesem vitrifikace: nejprve se rychle ochladí a následně se do něj napumpují ochranné chemikálie podobné nemrznoucí směsi, které mají omezit tvorbu ledu a poškození buněk.
„Je to pomalý proces. Musíte dodržovat velmi přísný protokol,“ uvedl Tsolakides. Ne každý člověk však tímto procesem prošel – některá těla byla zmrazena přímo, bez použití těchto ochranných látek.
Není to levná záležitost
Náročná příprava i následné dlouhodobé uchovávání jsou finančně nákladné. Příprava těla po smrti, včetně jeho ochlazení a vitrifikace, vyjde odhadem na 60 000 australských dolarů (900 100 Kč). Dalších 150 000 dolarů (2,3 milionu Kč) si Southern Cryonics účtuje za dlouhodobé uchovávání těla. Klienti navíc platí roční členský poplatek 350 dolarů (5 300 Kč), takže základní náklady přesahují 210 000 dolarů (3,2 milionu Kč).
Jednou je snad oživíme. Nějak. V Arizoně na to čeká na 200 zmrazených těl |
Firma Southern Cryonics doporučuje klientům uzavřít životní pojištění, které má náklady na kryoniku pokrýt. Zároveň ale Tsolakides připouští, že v Austrálii zatím souhlasila s vyplacením pojistného plnění na kryoniku pouze pojišťovna jednoho klienta.
Tsolakides zároveň plánuje z částky zaplacené každým klientem investovat 100 000 dolarů do fondů. Podle jeho odhadu by se tak mohl společný kapitál během 250 let rozrůst až na miliardy dolarů a být využit v době, kdy by případné oživení bylo technicky možné.
Experti jsou ke kryonice skeptičtí
Vědci zůstávají ke kryonice zdrženliví. Docentka Saffron Bryantová z RMIT University v Melbourne uvedla, že současná věda zatím neumožňuje spolehlivě uchovat celé lidské tělo tak, aby ho bylo možné v budoucnu znovu oživit.
Vitrifikace podle mí sice funguje u buněk, embryí nebo některých složek krve, není podle ní ale dnes možné dostat ochranné látky rovnoměrně do celého lidského těla ani do celého orgánu. Při ochlazování se navíc vnější části těla chladí rychleji než vnitřní, což může vést k poškození tkání.
Bryantová také upozorňuje, že ani dokonale provedené zmrazení by samo o sobě neodstranilo příčinu smrti. „Infarkt, Alzheimerova choroba nebo cokoli jiného, co člověka zabilo, už proběhlo a žádné zmrazení to nemůže zvrátit,“ uvedla.
Jak být nesmrtelný? Lidské tělo by se mohlo neustále regenerovat, míní biolog |
Právnička Kate Falconerová, která vyučuje na University College Cork v Irsku a specializuje se na právo spojené se smrtí, říká, že kryonická komunita je malá a tvoří ji hlavně silně přesvědčení zastánci této myšlenky.
„Myslím, že ti lidé tomu skutečně věří. Nakonec je to ale pořád jen sen, pro který zatím neexistují žádné konkrétní důkazy,“ zmínila.
Přesto svým studentům ve výuce pustila video New York Times z roku 2015, v němž mladá žena s nevyléčitelnou rakovinou vysvětluje, proč si chce po smrti nechat zmrazit mozek. „Je to neuvěřitelně dojemné a člověku při tom opravdu dojde, že někteří lidé si kryoniku volí proto, že je to jejich jediná naděje na jakoukoli možnost delšího života,“ uzavřela podle britského portálu.
