Na obavy z šíření krize ve středu zareagovala Evropská komise, která se rozhodla zvýšit objem peněz ve svém krizovém fondu z 12,5 na 25 miliard eur.

Na obavy z šíření krize ve středu zareagovala Evropská komise, která se rozhodla zvýšit objem peněz ve svém krizovém fondu z 12,5 na 25 miliard eur. | foto: Profimedia.cz

Krize se šíří východní Evropou, půjčku může chtít i Polsko

  • 106
Finanční krize dorazila do východní Evropy a několik zemí už pocítilo její tvrdé dopady. Největší problémy má Maďarsko, kterému Evropská unie, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka schválily půjčku celkem 25,1 miliardy dolarů.

Evropská komise ve středu rozhodla, že z toho EU zaplatí 6,5 miliardy eur. Kromě Maďarska získala na záchranu své ekonomiky půjčku od MMF i Ukrajina, a to 16,3 miliardy dolarů.

Obavy o další vývoj v případě krize panují ze strany Světové banky o Bulharsko, dobré vyhlídky nemá ani Polsko. To má podle agentury JP Morgan nedostatečné devizové rezervy a podle amerického makroekonoma Edwarda Hugha je Polsko dalším možným kandidátem na půjčku od MMF.

Poláci se v minulých dnech vrhli na své úspory v bankách, a představitelé země je proto ve středu ujišťovali, že jsou polská ekonomika i banky v dobré kondici.

Zásah krize už dostalo i sousední Slovensko. Tamní dcera francouzsko-belgické banky Dexia, Dexia-Kom Slovensko, jejíž matku nedávno převzala belgická vláda, prodělala dvě miliardy. Pobočky Dexie-Kom i v dalších zemích včetně Česka nyní pozastavují nové půjčky.

Vše o bankovní krizi

"Určitě to na nás bude mít dopad. Jak bude zásadní, to se dozvíme v první polovině listopadu, kdy mateřská firma rozhodne o další strategii v Evropě. Přípravy všech nových projektů v Česku jsme pozastavili," uvedl zdroj z Dexia-Kom ČR, která se specializuje na veřejný sektor a každoročně financuje projekty v hodnotě kolem deseti miliard korun.

Vedení pobočky nechtělo situaci v tuzemsku komentovat. Potíže východoevropských zemí přiměly k jednání i špičky EU. "V posledních dnech jsme sledovali, jak se finanční krize šíří do východoevropských zemí. Odliv kapitálu udělal z řady zemí potenciální oběti krize," prohlásil například britský premiér Gordon Brown.

Na obavy z šíření krize ve středu zareagovala Evropská komise, která se rozhodla zvýšit objem peněz ve svém krizovém fondu z 12,5 na 25 miliard eur. Z fondu by si mohly státy postižené krizí brát střednědobé půjčky za přitažlivý úrok.

V Bruselu také zasvítila zelená státům, které pomáhají svým bankám či chtějí podpořit zpomalující ekonomiku. Ty země EU, které za státní peníze vykupují části bank nebo jim jinak vylepšují pověst, nemusí podle včerejšího mimořádného rozhodnutí Evropské komise dočasně plnit pravidla pro hospodaření se státními penězi – takzvaná maastrichtská kritéria.

Státy, které mají euro nebo ho chtějí v blízké době přijmout, nesmějí mít podle těchto pravidel rozpočtový schodek vyšší než tři procenta ročního výkonu ekonomiky a celkový dluh země nemá překročit 60 procent HDP. Jinak hrozí pokuta.

Bilion na auta
Do Bruselu se ve středu vydali i zástupci evropských automobilek. Ty čelí poklesu prodeje o deset procent a po Evropské komisi chtějí půjčku ve výši až čtyřiceti miliard eur (jeden bilion korun). Peníze mají sloužit na vývoj "zelenějších" aut s nižšími emisemi CO2, na který jim nyní v době krize prý nezbývá peněz.

Vyjednávat s Evropskou komisí přijel přímo Christian Streiff předseda sdružení automobilových výrobců ACEA. S tímto plánem pomoci Česko, na rozdíl od předchozího "legálního" předlužování zemí, souhlasí.

Unie by automobilkám podle českého ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry mohla pomoci třeba půjčkami prostřednictvím Evropské investiční banky nebo zmírněním legislativy na vypouštění emisí. "Pro nás je tohle dost klíčové. Jestli je nějaký zranitelný sektor v českém hospodářství, tak je to právě automobilový průmysl," dodal.

Další prosebníci
Finanční pomoc ovšem bude potřeba na celém světě a ve více odvětvích. Podle britského premiéra Gordona Browna suma 250 miliard dolarů, kterou má MMF k dispozici pro krizí zasažené země, nebude stačit. Vyzval proto státy s přebytkem deviz, jako jsou ropné země z Blízkého východu a Čína, aby pomohly.

S prosíkem se na MMF naposledy obrátilo také Bělorusko a Pákistán. Bělorusko si už zajistilo dvoumiliardovou půjčku (v dolarech) od svého ruského spojence, ale potřebuje minimálně jednou tolik.

Ve snaze přilákat do svého bankovního sektoru kapitál v září zmírnila země omezení pro zahraniční akcionáře bank a ti teď mohou vlastnit v běloruských bankovních domech nikoliv čtvrtinu, ale až polovinu akcií.

Strach postihl také pobaltské země a Balkán. Ratingové agentury snížily hodnocení dluhopisů Lotyšska a Litvy. Standard& Poor’s přestala hodnotit Rumunsko. Pro investory je to varování, aby státu nepůjčovali. Postavení na trhu si zhoršilo i Srbsko.

,