Převod se měl týkat přibližně 700 000 litrů nafty Euro 5, zatímco celkové zabavené množství se odhaduje na zhruba 800 000 litrů v hodnotě přibližně 5,43 milionu malajsijských ringitů (28, 5 milionu Kč). Úřady také zatkly 22 členů posádky, mezi nimiž byli občané Malajsie, Myanmaru, Ruska, Filipín a Indonésie, informoval portál bairdmaritime.com.
Asie je na suchu. Jeden den jezdí jen auta s lichou značkou, potom se to prohodí |
Muhammad Suffi Mohd Ramli, ředitel agentury MMEA v Penangu uvedl, že úřady provedly kontroly na základě zpravodajského tipu o lodích, které v sobotu kotvily ve vodách u Bagan Ajam, pláže nacházející se na pevninské části Malajsie ležícím přímo u pobřeží Malackého průlivu. Zásah proti pašování pohonných hmot byl proveden uprostřed rostoucího nedostatku a narušení dodávek v celém regionu Asie způsobených válkou na Blízkém východě. „Inspekce zjistila, že obě lodě byly ve spřaženém stavu a byly podezřelé z provádění překládky ropy z lodi na loď bez povolení,“ sdělil.
Cílovou stanicí je obvykle Čína
Malajsie je přitom dlouhodobě považována za jeden z největších světových center pro obcházení ropných sankcí. Hlavní metodou jsou překládky z lodě na loď, tzv. STS (ship-to-ship) transfery. Ruské tankery vyplují z baltských nebo černomořských přístavů a u pobřeží Malajsie, často v oblasti u Penangu nebo v blízkosti nejjižnějšího státu Johor sousedícího se Singapurem se setkají s jinými tankery. Na širém moři si poté náklad přečerpají. Hlavním cílem této ropy je Čína. Její rafinerie často odmítají přijímat lodě přímo sankcionované USA, proto je nutné ropu v Malajsii „přebalit“ na jiné lodě.
Šéf ruské stínové flotily je zpět na koni. Obrátil válku v Íránu ve svůj prospěch |
Analýza jednoho z nejvýznamnějších výzkumných pracovišť na světě, Centra pro globální energetickou politiku (CGEP) při Columbia University, upozorňuje na obrovský rozdíl mezi tím, kolik ropy Malajsie vytěží, a tím, kolik ji prodává Číně.
„Čína v roce 2025 importovala zhruba 1,3 milionu barelů denně ropy deklarované jako malajsijské, přestože Malajsie v té době produkovala pouze přibližně 535 000 barelů denně. Vody u malajsijského pobřeží jsou ohniskem STS transferů, které slouží k zakrytí původu sankcionované ropy,“ uvádí CGEP.
Ruská ropa Urals má specifický obsah síry a hustotu. V malajsijských vodách se v tankeru smíchá s ropou jiného původu, třeba s lehčí íránskou nebo místní malajsijskou, a tak vznikne směs, která už přesně neodpovídá ruským tabulkám. V přístavních dokumentech je pak náklad deklarován již jako jako malajsijská nebo singapurská směs.
Neprůhledná síť firem
Lodě tzv. stínové flotily často vypínají své radary, aby nebylo možné sledovat jejich přesný pohyb. Dochází k tomu obvykle před vjezdem do malajsijských vod. Na radarech se pak jeví loď jako „zmizelá“ a znovu se objeví až po několika dnech s prázdnými zásobníky.
Mezi sofistikovanější metody patří, když tanker vysílá falešné signály o své poloze. Zatímco satelity ukazují, že loď kotví někde v indickém oceánu, ve skutečnosti se fyzicky nachází u malajsijského terminálu a přečerpává ropu.
Překládka suroviny z tankeru na tanker probíhá často v noci a mimo oficiální kotviště. Během transferu posádka často zakrývá název lodi na trupu barvou nebo plachtami. Lodě stínové flotily často mění svou registraci a to i několikrát do roka, přičemž se požívají vlajky států jako Svatý Kryštof a Nevis, Gabon nebo Cookovy ostrovy, kde je regulace velmi slabá.
Francouzi se ve Středomoří nalodili na tanker ruské stínové flotily |
Technicky nejnáročnější je podle odborníků rozklíčování vlastnických struktur, protože loď nepatří ruské firmě přímo, ale schránkové firmě v Dubaji nebo Hongkongu. Jeden tanker může mít během jedné plavby tři různé technické správce. Pokud se jej úřady pokusí identifikovat, narazí na neprůhlednou síť firem, které existují jen na papíře. Stínovou flotilu tvoří převážně lodě starší 15–20 let, které by za normálních okolností šly do šrotu.
Pro Malajsii jde o lukrativní byznys
Počátkem letošního roku bylo u Malajsie pozorováno přibližně 60 tankerů stínové flotily. Tyto lodě zde operovaly podle pozorovatelů s vysokou mírou beztrestnosti a využívaly malajsijskou výlučnou ekonomickou zónu k praní sankcionované ropy před její cestou do čínských soukromých rafinerií.
Letos v únoru se objevily další zprávy, že Malajsie je cílem pro tankery s ruskou ropou, které se odklánějí od indického trhu kvůli zpřísněným americkým sankcím.
Vývoz ruské ropy je vyšší než před invazí. Co Kremlu pomáhá a na čem naopak tratí |
„Více než tucet tankerů přepravujících ruskou ropu Urals se pohybuje v Indickém oceánu a u pobřeží Malajsie. Tato plavidla, často bez jasné cílové destinace, signalizují Singapur a Malajsii jako místa pro STS transfery v Jihočínském moři, kde čekají na kupce,“ napsala agentura Reuters.
Podle mezinárodních organizací se počet těchto operací v malajsijských vodách mezi lety 2023 a 2025 zdvojnásobil. Pro Malajsii jde o lukrativní byznys. Ačkoliv tamní vláda pod tlakem Spojených států amerických přislíbila zátahy proti nelegálním překládkám, vymáhání je v praxi selektivní. Pokud se operace nedějí v tzv. výlučné ekonomické zóně (EEZ), ale mimo teritoriální vody, což je dále než 15 kilometrů od pobřeží, je právní postih složitější.
Závislost na ruských palivech se nevyplácí ani Střední Asii, Astana obrací toky |
Malajsijské úřady v červenci loňského roku uvedly, že budou příslušná pravidla přísněji vymáhat. Námořní agentura v Penangu v únoru zadržela dva tankery kvůli podobné překládce ropy z lodi na loď, ačkoli plavidla byla později propuštěna na kauci do doby dalšího vyšetřování.
Sama ruská vláda však nově omezuje vývoz vlastní nafty a benzinu, aby udržela nízké ceny paliv na domácím trhu, případně zabránila jejich nedostatku. Paradoxně to může zvyšovat tlak na šedý trh a neoficiální cesty přes jihovýchodní Asii.
