Indonéský chovatel krevet Julius Cahyonugroho ještě před několika lety provozoval dvě desítky vodních nádrží, zaměstnával sedm lidí a vydělával dost na to, aby uživil svou rodinu. Od té doby se podle 39letého muže ceny, které dostává od odběratelů, snížily na polovinu. Cahyonugroho proto tři lidi propustil a počet chovných jezírek zredukoval zhruba na třetinu. V některých měsících i tak končí ve ztrátě.
Jeho žena musela vzít práci na farmě s melouny, aby pomohla uživit jejich dvě děti. „Je to stabilnější zaměstnání než krevetové farmy,“ řekl agentuře AP farmář z provincie Střední Jáva.
As big Western supermarkets pursue profits, new research shows growing exploitation of shrimp farmers https://t.co/9CpMPwteiJ
Analýza odvětví ve Vietnamu, Indonésii a Indii, které dodávají přibližně polovinu krevet na čtyři největší světové trhy, zjistila u farmářů dvaceti- až šedesátiprocentní pokles příjmů oproti úrovni před pandemií.
Producenti se v reakci na cenový tlak ze strany odběratelů snaží ušetřit na zaměstnancích. Na mnoha místech to znamená nedostatečně placenou práci při delší pracovní době nebo opožděné výplaty. V Indonésii mnozí pracují za 160 dolarů měsíčně (3 660 korun). Zpráva organizace Sustainability Incubator, ze které agentura AP vychází, také zjistila nebezpečné pracovní podmínky, zejména v Indii a některých částech Indonésie, někde dokonce i dětskou práci.
Dánsko stahuje z pultů instantní nudle kvůli pálivosti. Proč, diví se výrobce |
„Způsoby, jakým obchodní řetězce nakupují, se změnily. A to se následně promítlo do pracovních podmínek, přímo a rychle,“ uvedla autorka zprávy Katrina Nakamurová.
Mezi řetězci, které odebírají krevety z problematických farem, jsou podle AP Target, Walmart a Costco ve Spojených státech, v Evropě pak britské Sainsbury’s, švýcarský Co-op, Tesco a Aldi. Ty se k výsledkům zprávy buď nevyjádřily, anebo uvedly, že nakupují jen z certifikovaných provozů. „Vůči porušování pracovního práva uplatňujeme politiku nulové tolerance a producentům platíme spravedlivé a tržní ceny,“ uvedl například v prohlášení Co-op.
Nebezpečné podmínky
Zpráva Sustainability Incubator uvádí, že ve Vietnamu pracují dělníci, kteří loupou a vykuchávají krevety, obvykle šest nebo sedm dní v týdnu, často v chlazených místnostech, aby se úlovek udržel čerstvý. Přibližně 80 procent pracovníků, kteří se podílejí na zpracování krevet, jsou ženy, které vstávají ve čtyři hodiny ráno a domů se vracejí v šest hodin večer, s výjimkou těhotných žen a čerstvých matek, které mohou skončit o hodinu dříve.
„Jejich pracovní den spočívá v tom, že stojí v chlazené a dezinfikované místnosti a pracují extrémně rychle s nožem, přičemž dávají pozor, aby neudělali chybu,“ uvedli výzkumníci. Mzdy se obvykle nezveřejňují předem a odvíjejí se od produkce. Někdy pracovníci pobírají minimální mzdu, ale často ani tu ne. Vietnamské sdružení vývozců a producentů mořských plodů v reakci vydalo prohlášení, v němž označuje tvrzení ve zprávě za nepodložená, zavádějící a poškozující pověst vietnamského chovu krevet.
USA žalují společnost Visa. Viní ji z nezákonného potlačování konkurence |
Zprostředkovatelé, kteří krevety nakupují, o skutečném zdroji mlží. Jen malá část farem má certifikáty, které osvědčují férové podmínky pro chov korýšů i jejich zpracování.
„Vzhledem k tomu, že výnosy z většiny certifikovaných krevetích farem jsou velmi malé, je matematicky nemožné, aby vyprodukovaly měsíčně tolik krevet, aby mohly zásobovat všechny supermarkety, které se chlubí závazkem nakupovat certifikované krevety,“ uvádí zpráva.
Vídeňští restauratéři se bouří proti rozvozu jídel, připadají si vykořisťovaní |
„Přesto vzhledem k rozšířené chudobě většina pracovníků uvedla, že jsou rádi, že mají práci,“ řekl hlavní výzkumník Kharisma Nugroho z výzkumného ústavu Migunani. „Je to zneužívání zranitelnosti pracovníků, protože mají nedostatek možností. Dostávají minimální mzdu, ale musí pracovat na 150 procent normálu,“ dodal.
Zatlačit na producenty se v minulosti podařilo například thajské vládě, připomíná AP. Výsledkem bylo zdražení thajských krevet, což některé odběratele vedlo k přesunu nákupu do Indie a Ekvádoru.
V dubajském obchodě pózovala modelka jako figurína. Otroctví, kritizují někteří |
Na rozdíl od menších, často rodinných provozů v jihovýchodní Asii, se v Ekvádoru chovu krevet věnují větší, průmyslovější podniky. I kvůli nim je nyní Ekvádor největším světovým vývozcem krevet s nejnižšími cenami. Následuje ho Indie, Čína, dále Vietnam a Indonésie. Se sílícím tlakem na ceny se ekvádorský vývoz v roce 2023 sice zvýšil o dvanáct procent v objemu, ale ve finančním vyjádření klesl o pět procent, uzavírá AP.
