Součástí plánu je uložení kovových mincí na všudypřítomnou korejskou kartu „T Money“, kterou lze použít na zaplacení jízdného v metru, taxi nebo nákupu v obchodech.
Postupným přechodem k výhradně bezhotovostnímu placení se má život Jihokorejců stát co nejpohodlnější. V Koreji, která je už nyní zemí s nejmenší závislostí na hotovosti, je běžné on-line nakupování i mobilní platby. Množství vydaných platebních karet patří k nejvyšším na světě a pouze pětina plateb probíhá v hotovosti.
Zrušení mincí by mělo přinést také úspory tamní centrální bance, která za jejich ražbu utratí 40 milionů dolarů ročně. „Výroba deseti wonů stojí více než deset wonů,“ ilustroval situaci na příkladu vedoucí výzkumu instituce Credit Financial v Soulu Lee Hyo-chan. Podle něj je bezhotovostní placení výhodné jak pro zákazníky, tak pro obchodníky, kteří nebudou muset řešit dostatek drobných.
Bič na šedou zónu
Jižní Korea zároveň očekává, že elektronické placení pomůže zmenšit objem peněz v šedé ekonomice, což by mělo posílit státní pokladnu a zvýšit celkový ekonomický růst o 1,2 procenta.
K bezhotovostní společnosti míří také skandinávské země. Více než polovina z 1 600 poboček švédských bank nedrží hotovost, ani nepřijímá vklady v hotovosti. K bezhotovostnímu placení vyzvala také největší norská banka.
Indii minulý měsíc nadzdvihlo náhlé vládní rozhodnutí zrušit nejvyšší bankovky s nominální hodnotou 500 a 1000 rupií. Opatření má podle premiéra Naréndry Módího pomoci v boji proti korupci, daňovým únikům a šedé ekonomice (psali jsme zde).
