KOMENTÁŘ: Jüan jako světová měna? Ano, ale ne tak rychle

  15:30aktualizováno  15:30
Čína se snaží tlačit svou měnu mezi hlavní světová platidla. Teď si však bude muset vybrat, zda bude kontrolovat kurz jüanu, úrokové sazby, nebo pohyb kapitálu. Všechno mít nemůže, píše v komentáři Jan Bejkovský z Centra asijských studií FMV VŠE.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

V souvislosti s pokračujícím vzestupem čínské ekonomiky na přední místa světových ekonomických statistik se začíná čím dál častěji hovořit o zařazení čínské měny na pozici světové měny. Mezinárodní měnový fond nedávno zařadil čínskou měnu do koše měn, které určují kurz jeho rezervní měny SDR.

Čínský jüan, též nazývaný renminbi neboli „lidová měna“, se však stále v globálním měřítku pohybuje spíše na okraji skupiny měn, které jsou užívány k vypořádání mezinárodních závazků. Stejná situace panuje i v rámci skupiny měn v rezervách centrálních bank, kde zatím jüan nijak nenarušuje hegemonii amerického dolaru.

Řada praktických výhod

Liberalizace směnného kurzu a internacionalizace jüanu jsou jedním z hlavních cílů prezidenta Si Ťin-pchinga, které se zatím nedaří. Kromě prestiže spojené s pozicí hlavní světové měny jde Číně především o řadu praktických výhod, jimž se těší země se světovou měnou. Například při obchodních transakcích není nutné měnu směňovat, což významně snižuje kurzové riziko, a pomáhá tak domácím exportérům i importérům.

I bez podrobné ekonomické analýzy je zřejmé, že posílení pozice jüanu jako světové měny je z pohledu Číny žádoucí. Co tedy brání vyšší internacionalizaci jüanu? Jde o typický příklad otázek spojených s nastavením celého ekonomického systému a jeho strategickým směřováním, se kterými se Čína po velmi úspěšném ekonomickém rozvoji posledních dekád potýká.

Ani Čína není imunní

Čínská měna je v současnosti měnou s pevným směnným kurzem. To znamená, že za udržení její hodnoty ve stanoveném pásmu odpovídá centrální banka. Již zde můžeme vidět základní rozdíl oproti měnám tržních ekonomik v čele s USA, eurozónou či Japonskem. Měny těchto zemí (a měnové unie v případě eurozóny) jsou totiž volně plovoucí a jejich kurz je utvářen na základě nabídky a poptávky na mezinárodních finančních trzích.

Pro investory je tržní systém utváření směnného kurzu transparentnější než administrativní rozhodnutí centrální banky. V čínském případě je však problém daleko zásadnější povahy. Ani tak velká ekonomika jako Čína není oproštěna od dopadů zákonů mezinárodní ekonomie, které jsou ve své základní podobě podobné zákonům přírodním. V tomto ohledu jde o takzvané Mundell-Flemingovo trilema, někdy nazývané nedosažitelná trojice.

O co jde? Podle tohoto zákona si může vláda každé země vybrat, zda omezovat, či neomezovat pohyb kapitálu, ovlivňovat domácí úrokové míry nebo ovlivňovat směnný kurz domácí měny. Může si vždy vybrat pouze dva ze tří lákavých cílů.

Volný pohyb kapitálu je v současnosti brán jako žádoucí, neboť umožňuje jeho nejefektivnější umístění. Pokud za tohoto předpokladu vláda určuje domácí úrokové míry, nemůže mezinárodním finančním trhům zabránit v utváření tržního směnného kurzu měny. Chce-li však vláda mít k volnému pohybu kapitálu i kontrolu nad směnným kurzem, ztrácí schopnost svévolně určovat domácí úrokové míry, neboť musí hledět na reakce mezinárodních finančních trhů. Pak je zde poslední (z ekonomického pohledu nejméně žádoucí) možnost – omezení pohybu kapitálu do a ze země spojené s ovládáním úrokových měr i směnného kurzu.

Čína vždy v historii preferovala omezování pohybu kapitálu a udržování kontroly nad úrokovými měrami i směnným kurzem. Tato varianta je vhodná pro rozvojovou, rychle rostoucí ekonomiku. Je však otázkou, zda je vhodná pro druhou největší ekonomiku světa, která si v mezinárodním ekonomickém pořádku hledá místo odpovídající jejímu čerstvě nabytému významu (včetně internacionalizace její měny).

Čína proto v současnosti uvolňuje kapitálové kontroly, aniž se však vzdává kontroly směnného kurzu a domácích úrokových měr. V důsledku této politiky dochází nyní ke snižování zásoby čínských devizových rezerv, které centrální banka používá k udržování hladiny směnného kurzu. To potvrzuje, že ani Čína není imunní vůči zákonům mezinárodní ekonomie.

Velké rozhodnutí

Čína, jako druhá největší ekonomika světa dle hrubého domácího produktu, druhý nejvýznamnější dovozce a největší světový exportér, si musí dříve či později pro zachování ekonomického růstu zvolit strany ve zmíněném trilematu tak, jak to postupně udělaly od 70. let 20. století rozvinuté tržní ekonomiky. Ať se rozhodne jakkoli, bude to mít významné dopady na fundamentální nastavení čínské ekonomiky.

Jde o další z výzev pro vedení země, které si Čína „sama způsobila“ nevídaným ekonomickým rozvojem po roce 1978. Ukazuje se totiž, že hospodářská politika, která Čínu posunula na její současnou ekonomickou pozici, nemusí být stejná s tou, která ji může v blízké budoucnosti vyzvednout na místo první. Čínu tak v příštích letech čekají mnohé zásadní reformy, které bude s napětím sledovat celý svět.

Křišťálová Lupa 2016
Autor:

Nejčtenější

Za Česko zelenější. Vláda připravuje zdanění uhlí a plynu

Ústecké komíny (ilustrační snímek).

Uhlíková daň se blíží, bude se týkat topení uhlím a zemním plynem. V září má vláda dostat na stůl návrh, jak snížit...

Naše platební karta nesmí do peněženky, varuje Apple. Hrozí poškození

V rámci Apple Card můžete mít i platinovou kreditní kartu.

Společnost Apple uvedla tento týden na trh v USA vlastní platební kartu. Zároveň zveřejnila návod, jak o ni pečovat,...

Německo se chystá na recesi. Ochranný val by je stál 50 miliard eur

Kancléřka Angela Merkelová se spolkovým ministrem financí Olafem Scholzem...

Když v roce 2008 udeřila na Německo ekonomická krize, odpověděli v Berlíně zavedením slev na nové auto, pro které se v...

Balík do ruky nedošel? U České pošty narazíte, reklamovat může jen e-shop

ilustrační snímek

Zákazník si v obchodě objedná doručení zboží domů a zaplatí poštovné a balné. Jenže v situaci, kdy mu „balík do ruky“...

Delší než Eiffelova věž. V Evropě přistála největší nákladní loď na světě

MSC Gülsün

V německém Bremerhavenu přistála v pondělí největší kontejnerová loď na světě a dokončila tak svou první cestu z Číny...

Další z rubriky

Muži do vesmíru, ženy k plotně. VW musel stáhnout reklamu s alfasamci

Ilustrační snímek

Dva kosmonauti letící do vesmíru, sportovec s protetickou nohou skákající do dálky a žena s kočárkem, která sedí v...

Zemřel americký miliardář David Koch, byl 11. nejbohatším mužem světa

Ameerický miliardář David Koch na shromáždění na konferenci AFP ve Washingtonu....

Ve věku 79 let dnes zemřel americký miliardář a filantrop David Koch, který patřil spolu s bratrem Charlesem k...

Miliardy dolarů za Prasátko Peppa. Hasbro kupuje majitele populární pohádky

Oblíbená kreslená postavička Prasátko Peppa v Číně čelí cenzuře.

Americký výrobce hraček Hasbro koupí kanadskou mediální a distribuční firmu Entertainment One (eOne) za čtyři miliardy...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz