Firmě Kodak, která patří k průkopníkům fotografování i filmování a má na svém kontě významné technologické objevy v branži, se nedaří vydělávat dostatek peněz, které by udržely kolos s tržbami přes 14 miliard dolarů v chodu.
Zdá se, že zatím nevychází sázka na tiskařské technologie pojící se s digitální fotografií, kterou Kodak nastoupil v roce 2005 pod vedením současného šéfa Antonia Pereze (66).
Podle zdrojů z firmy, které cituje agentura Bloomberg, hrozí, že ještě tento měsíc či na počátku února vyplní žádost o ochranu před věřiteli. To je obdoba zahájení tuzemského insolvenčního řízení. To ještě neznamená, že Kodak zbankrotuje, ale je jisté, že se bude muset podstatně ozdravit, prodat část majetku a ne všichni jeho věřitelé dostanou půjčené peníze zpět.
Může to však znamenat i úplný konec firmy.
Kodak prodává patenty, ale kupci nejsou
Kodak se už od podzimu snaží získat hotovost tím, že nabízí k prodeji své patenty, údajně hlavně ty, které se pojí k digitálním technologiím. Na svém kontě jich má zhruba 1 100, ale zatím se nenašel kupec. Společnost, která byla podle pamětníků v šedesátých a sedmdesátých letech obdobou dnešního Applu či Googlu, doplácí na nástup digitálních technologií a postupné vyklízení pole svého nejdůležitějšího byznysu, tedy výroby filmů.
"Kodak doplácí na to, že klasický film je na ústupu. Tím, že se zaměřovali právě na něj, byli v něm nejlepší, tak naopak v digitálním prostředí se nechali předběhnout konkurencí," myslí si Boris Masník, tvůrce filmových efektů a triků, který pracoval například na snímcích Kolja, Andělská tvář či Chobotnice z druhého patra.
Firma podle deníku Wall Street Journal sice například v roce 1975 jako první vyvinula digitální kameru, ale nakonec nedokázala technologii zpeněžit. To se naopak podařilo jejím konkurentům, kterých s digitalizací řádově přibylo.
Fotografická branže se totiž rozrostla o IT firmy a výrobce elektroniky.
"S digitalizací se z fotoaparátů stala vlastně širší součást počítače, a tím do branže vstoupilo velké množství firem, které v ní dříve nebyly. Obrovsky tak vzrostla konkurence," říká fotoreportér MF DNES Dan Materna. Podle něj už je kvalita fotografií i fotografování u digitální technologie stejná jako u klasické, čímž klasický film přišel i o poslední výhodu.
Pro archivování je klasický film nenahraditelný
Jiná je situace v archivnictví, které sice není tak masové, ale film zde stále platí za nejstabilnější médium pro uchovávání. "Víme, že klasický film může vydržet zhruba 120 let, zatímco digitální nosiče nejsou žádná archivní jednotka," říká ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. Podle něj se uchovávání v digitální podobě dá zajistit jen stálou migrací dat, aby nedošlo například k poškození disku, a tím k jejich ztrátě. Kvůli tomu se i staré filmy například opět přetáčejí na nové filmy.
Kodaku teď hrozí, že jeho akcie budou vyřazeny z obchodování na newyorské burze. Ta má v pravidlech, že průměrná cena akcie za posledních 30 dní musí být aspoň jeden dolar, což firma neplní. Ještě v roce 1997 přitom stály její akcie kolem stovky dolarů.
