Mary Luz Pérez Arrublaová a její bratr Rodrigo jsou farmáři čtvrté generace, kteří pěstují kávu na strmých andských svazích v zemědělské oblasti Tolima. Rodina zažila historickou sklizeň uprostřed prudce rostoucích světových cen kávy, které v roce 2025 dosáhly rekordních maxim již druhý rok po sobě.
K prudkému nárůstu přispěla přísná cla USA uvalená na Brazílii a Vietnam – dva největší světové producenty kávy – a také špatná úroda v těchto zemích.
Silné deště ve Vietnamu ohrožují kávovou úrodu, záplavy poškodily plantáže |
Rodina z Kolumbie říká, že kvůli nedostatku pracovníků přišla o deset procent své sklizně. „Nemohli jsme přestat. Celý týden, každý týden, po dva a půl měsíce jsme sbírali kávu,“ uvedla pro The Guardian farmářka Mary. „Musela jsem sbírat kávu ze země. Zdálo se, že na zemi leží víc než na větvích,“ doplnila.
Lidé míří do měst
Podle Národní federace pěstitelů kávy se za jednu generaci počet lidí pracujících v kolumbijském kávovém průmyslu snížil o čtvrtinu, zatímco podíl lidí starších 60 let se více než zdvojnásobil. Konflikty a ekonomické výzvy vedly k tomu, že mladí opouštějí venkov a hledají lepší pracovní příležitosti ve městech. „Je to brutální. Je těžké najít lidi,“ uvedl manažer farmy Wilder Gomez.
Farmářská rodina uvádí, že zvýšila platy, aby se jejich farma stala atraktivnější, ani to však nestačí. „Není to jen otázka peněz,“ uvedla Jacqueline Mazzaová, která se zabývá trhem práce a mezinárodním rozvojem na Johns Hopkins University ve Spojených státech. Podle ní sběrače kávy táhnou do měst faktory, jako je přístup ke službám, příležitosti k růstu, formální zaměstnání i stabilita.
Zdražování kávy nekončí. Zákazníci mění návyky, volí levnější varianty |
Britský deník také upozornil, že například země jako Brazílie se s problémem opouštění venkova vyrovnávají použitím velkých strojů. „Brazilská rovinatá pole a zřetelná roční období umožňují strojům pracovat. Ale naše hory? Každý svah je jiný,“ uvedl Yinson Javier Díaz, agronom a administrátor pro federaci pěstitelů kávy v oblasti Tolima.
Zmínil také, že takové stroje nerozlišují mezi zralými a nezralými kávovými plody Na trhu existují nicméně jiná řešení, jako například stroje využívající umělou inteligenci. Podle Diaze si ale inovace málokterý farmář může dovolit.
Malé plantáže
Kolumbie má však i další specifikum – malé plantáže. Půl milionu rodin pěstujících kávu v zemi vlastní v průměru pouze 1,4 hektaru půdy. V Brazílii je průměrná velikost plantáží více než třikrát větší.
„Kolumbie nemůže nikdy usilovat o úroveň mechanizace, jakou má Brazílie. A neměla by,“ uvedla Mazzaová. Řešením by podle odborníků mohlo být využití specifického trhu. „Strategií je pěstovat speciální kávy, které se liší původem nebo fermentačním procesem, podobně jako vína nebo tequily,“ uvedl agronom Díaz. Zaměřením se na kvalitu před kvantitou mohou farmáři prosperovat ze zisků i na malých rozlohách.
Od kokainu ke kávě. Buffettův syn se snaží přeučit kolumbijské pěstitele koky |
„Ironií je, že speciální odrůdy kávy, které vynášejí o 300 až 400 procent více, jsou obzvlášť náchylné ke kávové rzi. Mnoho pěstitelů se zamiluje do ceny, aniž by chápali rizika,“ zmínil Díaz. Podle něj farmáři s dvěma hektary nebo méně nemohou riskovat pěstování speciálních kávových zrn.
„A pokud chceme konkurovat Brazílii, musíme to dělat jako oni, stát se industriálními,“ uvedl Díaz. 560 000 rodin je na pěstování kávy závislých. Průmyslové zemědělství by podle něj uživilo pouze 2 000 až 3 000 lidí. „To by byla rána pro kávovou kulturu,“ řekl.
Jsou jen dva druhy kávy, malé a velké espresso, říká šéf slavné kavárny |
Mazzaová vidí budoucnost v malé, specializované produkci kávy, která by mohla být kombinována s pěstováním doplňkových plodin a rozvojem agroturistiky. Drobní kolumbijští producenti si ale tento model nemohou vybudovat sami.
„Potřebují někoho, kdo je sjednotí a zorganizuje, protože velká část z toho je kapitálově náročná a vyžaduje strategické investice,“ uvedla Mazzaová. Podle ní je také důležité, aby Kolumbie a Latinská Amerika jako celek podpořily i domácí poptávku po kávě.
Farmářka Luz Pérez Arrublaová již vidí určitý posun. „Došlo ke změně. Teď lidé říkají: ‚Ano, můžu utratit 5 000 pesos (zhruba 30 Kč), protože přispívám k farmáři, pomáhám mu přežít,‘“ zmínila.
