Ministr financí Miroslav Kalousek.

Ministr financí Miroslav Kalousek. | foto: Petr Topič, MAFRA

Kalousek nevěří, že bude Řecko šetřit, jak slíbilo

  • 45
Český ministr financí Miroslav Kalousek dohodu o záchraně Řecka vítá. Patří ale na stranu skeptiků, kteří velmi pochybují o tom, že země dodrží vše, co slíbila. Řecko musí přísně šetřit tak, aby snížilo zadlužení na 120 procent HDP v roce 2020.

"Byl nyní schválen nějaký program, který, bude-li naplněn beze zbytku, by mohl teoreticky Řecko do roku 2020 stabilizovat. Ptáte-li se mě, zda také bude beze zbytku naplněn tak, jak byl schválen, tak mám velké pochybnosti," řekl Kalousek novinářům v Bruselu po nočním takřka třináctihodinovém jednání ministrů financí eurozóny. Jednání označil za nelidsky dlouhé (čtěte Řecko dostane další půjčku).

Česká republika se přímo na nové pomoci Řecku podílet nebude. Je nicméně možné nepřímé zapojení přes MMF. Tomu už v minulosti Česko půjčilo miliardu eur a nedávno vláda rozhodla o možné další půjčce ve výši 1,5 miliardy eur (více o české půjčce MMF čtěte zde).

Ta by měla sloužit k posílení MMF, aby mohl pomoci Řecku. Na pomoci Řecku se tak ČR může podílet nepřímo. "Nám nebude dlužit Řecko, nám bude dlužit Mezinárodní měnový fond. To je velký rozdíl," řekl Kalousek. "Přímý vztah mezi penězi českého daňového poplatníka a rozpočtem Řecka neexistuje," dodal.

Kalousek nechtěl odhadovat, zda je nový úvěr opravdu poslední pomocí Řecku. "Tohle teď zodpovědně neví vůbec nikdo," řekl. Samotné uzavření dohody je ale prý dobrou zprávou pro finanční trhy, pro stabilitu eurozóny, a tedy i pro Českou republiku, jejíž ekonomika je na stabilní eurozóně velmi závislá.

Součástí dohody o druhém záchranném balíku je i dobrovolné seškrtání řeckých dluhů soukromými věřiteli. Českých bank se to ale podle Kalouska dotkne "naprosto minimálně". Postiženy tím budou sice možná některé matky českých bank, ale to prý nezasahuje do stability jejich českých dcer.

Národní rozpočty se budou Bruselu předkládat do 15. října

Ministři financí Evropské unie se v úterý v Bruselu dohodli na společném postoji v dalším zpřísnění rozpočtového dohledu v eurozóně. Státy by na základě dvou nařízení měly povinně do Bruselu předkládat návrhy svého rozpočtu do 15. října. O návrzích Evropské komise vzniklých v reakci na krizi se ale bude ještě nyní vyjednávat s Evropským parlamentem. Cílem je dosáhnout dohody v prvním čtení pokud možno ještě v první půlce tohoto roku.

Ministři v prohlášení podotkli, že nařízení se týkají posílení "ekonomického vládnutí" v eurozóně, kterou nyní tvoří 17 zemí EU. ČR její součástí není, ale v přístupové smlouvě se zavázala, že euro přijme.

Státy by měly předkládat návrhy svých rozpočtů Evropské komisi a Radě EU do půlky října. Z Bruselu by pak mohla přijít doporučení, co je třeba pozměnit. Bude na státu, jestli je přijme, nebo ne, ovšem Brusel na něj bude moci vyvinout tlak. Například by mohli jeho zástupci požádat o slyšení v tamním parlamentu.

Ovšem v případě zemí, s nimiž Evropská komise vede právní kroky kvůli překračování maximálně tříprocentního rozpočtového deficitu, a u států čerpajících od partnerů finanční pomoc, by měl být unijní monitoring ještě výraznější.

,