Letos by se hospodářství Evropské unie podle prognózy EK z poloviny ledna mělo propadnout o 1,8 procenta. HDP eurozóny by se pak mělo letos propadnout o 1,9 procenta.
Evropská unie a další země světa se snaží současné krizi čelit nejrůznějšími finančními injekcemi do ekonomiky a "záchrannými balíčky". EU na tyto akce už vynaložila zhruba 3,3 až čtyři procenta unijního HDP, tedy kolem půl bilionu eur.
O rozhýbání ekonomiky masivní finanční injekcí se snaží i Američané. Vůči plánu prezidenta Baracka Obamy, který počítá s vydáním téměř 800 miliard dolarů z veřejných peněz, z řad ekonomů ale zaznívá především kritika.
Nyní je ale potřeba podle Junckera odhadnout očekávané dopady ozdravných balíčků pro letošní a příští rok a až poté popřípadě připravit další podpůrné programy. "Veřejné finance v Evropě totiž začínají ozdravnými balíčky trpět," vysvětlil. Zároveň dodal, že by se touto otázkou měla zabývat i schůzka G20 na počátku dubna v Londýně.
Boj proti daňovým rájům
Dalším předmětem londýnských jednání bude podle lucemburského premiéra i příprava nové finanční regulace, boj proti daňovým rájům. Juncker zároveň ale upozornil, že za daňové ráje se považují takové země, které nepodávají přesné informace o vývoji transakcí na svém území a nedodržují princip opatrnosti a finančního dozoru. Proto také odmítá, aby Lucembursko bylo zařazeno na seznam daňových rájů.
"Dodržování bankovního tajemství není synonymem pro daňový ráj," uvedl. "České předsednictví podporuje boj proti daňovým rájům a Lucembursko má naši podporu," doplnil premiér Mirek Topolánek.
Co se týče zemí střední a východní Evropy, není podle Junckera již doba, kdy by se měly dělat rozdíly mezi členy EU. "Nesmí už existovat žádný východní a západní blok, nesmí existovat rozdělení na staré a nové členské země a musíme se zbavit rozdělování," uvedl s narážkou na debaty v posledních týdnech o vhodnosti jednotného nahlížení na země bývalého východního bloku. V případě finančních problémů některých zemí se musí vždy nelézt specifické řešení pro danou zemi, dodal.
