Řada nedávných zpráv prozkoumaných tamním ministerstvem odhalila významný nárůst nepřátelských projevů, jimž jsou meteorologové a klimatologové vystaveni na digitálních platformách. Zahrnují především popírání klimatických změn nebo zdůrazňují například existenci takzvaných „chemtrails“, kondenzačních stop za letadly, o nichž tvrdí, že jsou systémem pro ovlivňování počasí, píše britský web The Guardian.
Fenomén nespokojenců i gen pro pověry. Proč věříme konspiračním teoriím |
Algoritmus pro detekci nenávistných příspěvků, se kterým pracovala španělská meteorologická služba, identifikoval mezi 31. prosincem 2021 a 19. dubnem 2023 celkem 119 084 nenávistných zpráv (24,78 procenta z celkového počtu zpráv) zveřejněných 36 599 účty. Z těchto zpráv bylo 26 122 (21,9 procenta) přímých zpráv, 845 (0,7 procenta) byly citace a 92 117 (77,4 procenta) byly retweety.
Analýza retweetů ukazuje, že 10,85 procent nenávistných příspěvků pocházelo ze skupiny dříve identifikované jako konspirační teoretici. Existuje ovšem i velké množství příspěvků s nenávistným obsahem, které byly zveřejněny přímo.
Nejčastěji používaná slova v nenávistných projevech odrážejí jasné urážky, jako jsou slova „svině“, „zločinci“ nebo „hovno“. Objevují se také výrazy jako „kurva“ a „strašit“. Jinými slovy, nenávist je generována hlavně kolem osobních urážek, s obviněními z pokusu „strašit“ obyvatelstvo svými oznámeními.
Odrazující účinek
Jedna ze studií zaměřená na nenávistné projevy vůči španělské státní meteorologické službě AEMET odhalila, že takové útoky ovlivňují vnímání meteorologie veřejností a mají přímý důsledek na vědeckou práci. „Společenský tlak a pomlouvačné kampaně mohou odradit vědce od interakce s veřejností nebo dokonce od otevřeného sdělování výsledků svého výzkumu,“ uvedl jeden z autorů studie.
„Tento odrazující účinek může omezit pokrok vědeckých poznatků a omezit přístup veřejnosti k přesným a kvalitním informacím,“ komentovala španělská ministryně životního prostředí Sara Aagesenová. Státním zástupcům zaslala dopis, ve kterém varuje před alarmujícím nárůstem nenávistných projevů a útoků na sociálních sítích namířených proti popularizátorům klimatologie, meteorologům a vědcům.
„Meloniová řídí vládu popíračů.“ Tisíce klimatických aktivistů prošly nejen Itálií |
Kromě toho šíření konspiračních teorií o kontrole klimatu a manipulaci s počasím podle ní přímo ovlivňuje vnímání současné klimatické výstrahy. „Popírání toho, že extrémní povětrnostní jevy jsou důsledkem globálního oteplování, nachází v těchto teoriích oporu, což podkopává globální úsilí o zmírnění klimatických změn a reakci na ně,“ dodal jeden z autorů studie.
Další studie z roku 2024 zjistila, že popírání klimatické krize bylo obzvláště rozšířené na síti X, kde bylo popírání identifikováno v 49,1 procent příspěvků a nenávistné projevy související s klimatem v 17,6 procenta příspěvků.
„Když vidíte zprávy, které vás napadají a používají vaši fotku, často pro vymyšlené věci, které jste nikdy neřekl, cítíte se špatně,“ řekl Rubén del Campo, mluvčí AEMET.
Rozumí počasí každý?
Nabízí se otázka, zda podobný trend zaznamenávají i meteorogové v Česku. Redakce se proto obrátila přímo na Český hydrometeorologický ústav v Praze.
„Téma počasí je v komunikaci překvapivě kontroverzní oblastí, která je zatížena řadou mylných představ a dezinformací. Občas tak čelíme kritice, která se týká (i domnělého) selhávání výstrah a předpovědí počasí, skepticismu ohledně klimatické změny a obvinění ze šíření zbytečného strachu,“ říká vedoucí oddělení marketingu a PR ČHMÚ Pavlína Míčová.
Meteorolog: Jsme před bodem zlomu. Moře za 70 let stoupne o půl metru |
Cílová skupina podle ní zahrnuje prakticky každého obyvatele České republiky. S takto širokým zásahem se setkáváme s poněkud paradoxní výzvou, tj. všeobecným přesvědčením, že „počasí rozumí každý“.
Kvůli extrémně široké cílové skupině je také náročná tvorba obsahu co do odbornosti, kdy někdo vyžaduje detailní a komplexní informace, zatímco jiná cílová skupina chce informace jen stručně a co nejsrozumitelněji. „Naší hlavní strategií je soustavná a vytrvalá včasná komunikace ověřených faktů a aktivní vyvracení dezinformací,“ uzavřela Míčová.
