Rodák ze Žďáru nad Sázavou se vyučil se řezníkem a snil o vlastním malém řeznictví. Sen mu zhatil nástup komunistů, kteří všechny soukromé živnosti likvidovali a lidem nedovolovali podnikat. V roce 1950 se proto rozhodl pro emigraci. Vybral si Austrálii, protože ji vnímal jako zemi příležitostí, která je daleko od Ruska.
„Věděl jsem, že komunismus není něco, v čem bych chtěl vyrůstat. Ale nevěděli jsme, jak dlouho potrvá, zda padesát, sto nebo sto padesát let. Jestli, když odejdu, někdy ještě uvidím rodiče, sourozence. Lehké rozhodování to nebylo,“ vzpomínal Chromý ve videodokumentu, který zveřejnil na svých webových stránkách.
V Austrálii začínal bez prostředků i bez znalosti jazyka jako tovární dělník. Ale již v roce 1957 si mohl na ostrově Tasmánie otevřít vlastní řeznictví. Firma, kterou pojmenoval Blue Ribbon Meat Products, se rychle rozrůstala, a v roce 1972 postavil novou moderní továrnu. Podnik se stal největším tasmánským soukromým zaměstnavatelem.
Chromý vlastnil farmy, řeznické obchody, jatka, továrny na uzeniny a distribuční centra a jeho hovězí a skopové maso se vyváželo do 22 zemí světa. V roce 1994 změnil Blue Ribbon na akciovou společnost, kterou následně prodal na burze.
Tasmánský podnikatel přispěl rodnému Žďáru na pomoc ukrajinským školákům |
„V roce 1994 jsem postupně koupil tři malá vinařství, a vybudoval největší podnik na Tasmánii. Naše víno získalo spoustu cen,“ řekl o svém dalším podnikání při jedné z návštěv Česka. Jeho vína mají ve znaku českého lva a vyrábí se v řadách Pepik, Josef Chromy a Zdar.
Jeho vína získala mnoho ocenění, například jeho Chardonnay 2011 zvítězilo v prestižní londýnské mezinárodní soutěži Decanter World Wine Awards 2013. Vína Josef Chromy jsou vyvážena do řady zemí, například do USA, Británie, Japonska, Číny i Česka.
Kromě vinařství se Chromý věnoval i investicím do oblasti turistiky a nemovitostí. Například koupil a nechal zrekonstruovat budovu bývalé nemocnice v Launcestonu.
Za své aktivity získal mnoho ocenění, mimo jiné byl vyhlášen australským podnikatelem roku. Sám si však nejvíce váží pozvání na oběd s britskou královnou v roce 2000, jehož se zúčastnil společně s dalšími sedmi významnými lidmi, a byl poctěn nejčestnějším místem u stolu, naproti královně. V Česku mimo jiné získal pamětní medailí od předsedy Senátu, cenu Gratias Agit 2014 či čestné občanství Žďáru nad Sázavou.
