Město, které kdysi vyrostlo na zlaté horečce a dodnes soustředí mimořádnou ekonomickou sílu Jihoafrické republiky, se podle potýká s problémy, jež už dávno přesáhly běžné komunální potíže, informovala agentura Bloomberg.
Silnice i vodovody v kritickém stavu. Nejbohatší africké město nemá na opravu |
Silnice jsou rozbité a místy sotva sjízdné, domácnosti se musejí vyrovnávat s přerušovanými dodávkami základních služeb a chátrání se nevyhýbá ani kulturním institucím. Městská galerie, více než stoletá budova s mimořádnou sbírkou, musela kvůli dlouhodobému zanedbávání přesunout velkou část uměleckých děl jinam.
Krize má přitom i tvrdý finanční rozměr. Jihoafrický ministr financí Enoch Godongwana varoval vedení města, že Johannesburg může přijít o klíčové státní peníze, pokud nezvládne omezit nehospodárné výdaje a přehodnotit plánované zvýšení mezd městských zaměstnanců. Podle dostupných údajů se mluví o částkách v řádu miliard dolarů, zatímco dluhy vůči věřitelům i dodavatelům dál zatěžují rozpočet.
Bohaté město bez jistoty
Na papíře by přitom Johannesburg neměl patřit k městům, která bojují o přežití. Sídlí zde velké společnosti, funguje tu dominantní burza a v okolí města se vytváří významná část jihoafrického výkonu. Jenže silná ekonomická základna sama o sobě nestačí. „Město může mít mimořádné příjmové možnosti, ale to ještě neznamená, že bude dobře řízené,“ upozornil Kevin Allan z jihoafrické datové společnosti Municipal IQ.
Na práci v Jihoafrické republice se stojí dlouhé fronty, místa nejsou |
Kořeny potíží sahají do politiky. Od voleb v roce 2016, kdy Africký národní kongres ztratil v Johannesburgu většinu, se město opakovaně ocitá v rukou nestabilních koalic. V zastupitelstvu sedí osmnáct stran a radnice zažila během několika let několik starostů. Výsledkem jsou přerušované projekty, slabá návaznost rozhodnutí, spory mezi partnery a obvinění z plýtvání.
„Chybí jednotnost i institucionální znalosti. A právě v této situaci se dnes nacházíme,“ popsal situaci Chris Santana z Demokratické aliance. Podle něj se vedení města při každé změně politických dohod znovu obrací jiným směrem.
Propad bez konce
Viditelné důsledky krize pocítili obyvatelé už dávno před současným varováním ministerstva financí. Projekty spuštěné před fotbalovým mistrovstvím světa v roce 2010 měly propojit centrum s okrajovými částmi a napravit dlouhodobé dopravní nerovnosti. Po turnaji však řada z nich zůstala nedokončená. Nevybudované části dopravní sítě dál komplikují život hlavně chudším obyvatelům, kteří za dojíždění platí neúměrně vysokou část příjmů.
Do prázdných míst po selhávající správě čím dál častěji vstupuje soukromý sektor. Firmy se podílejí na opravách výmolů, instalaci osvětlení nebo uchovávání cenných uměleckých děl. „Úpadek Johannesburgu je problém pro celou zemi, protože město funguje jako taková její ekonomická strojovna,“ popsala Busi Mavusová, ředitelka organizace Business Leadership South Africa.
Cena zlata vábí investory. Jihoafrická republika otvírá nové doly |
Starosta Dada Morero veřejnost ujišťuje, že město v bankrotu není a že chce finance stabilizovat. Skeptici ale varují, že současná situace Johannesburgu ještě nemusí být finální. Jedním z nich je i profesor David Everatt z tamní university, který situaci shrnul bez optimismu: „Nejsem si jistý, jestli jsme už dosáhli dna.“
