Znovuzavedení zákazu alkoholu jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa zdůvodňuje nedostatkem nemocničních lůžek. V nedělním televizním projevu uvedl, že návrat prodeje alkoholu minulý měsíc způsobil zatížení nemocnic v souvislosti s častými zraněními, násilím a traumaty.
„Přijímáme tato opatření s plným vědomím, že se stanou nevítaným omezením lidských životů. I přesto jsou nezbytná, pokud se chceme kontrolovaně dostat za vrchol šíření nemoci,“ řekl v projevu Ramaphosa.
S prezidentem souhlasí i ministr zdravotnictví Zweli Mkhize. Podle něj došlo po zrušení zákazu prodeje alkoholu na začátku června ke skokovému nárůstu počtu hospitalizovaných v nemocnicích o šedesát procent.
Podle zahraničních médií byla jihoafrická omezení spojená s bojem proti koronaviru jedna z nejpřísnějších na světě. Ramaphosa je ohlásil už v březnu, kdy bylo v zemi pouhých čtyři sta případů. Nikdo, kromě potřebných pracovníků, nemohl opustit práh svého domova, pokud si nešel pro jídlo nebo pro léky. Společně s omezením vycházení vstoupil v platnost i zákaz prodeje cigaret a alkoholu.
Během května a června docházelo k postupnému uvolňování omezujících pravidel. Nyní to ale vypadá, že Jihoafrická republika (JAR) bude muset udělat výrazný krok vzad.
Stát registruje zhruba 300 tisíc případů nákazy koronavirem, každý den přibývá víc než dvanáct tisíc nakažených, což představuje čtvrtý největší přírůstek na světě. V rámci celého afrického kontinentu tvoří počet případů v JAR čtyřicet procent všech reportovaných.
Odpůrci hrozí pašováním a domácí výrobou alkoholu
Někteří občané a opozice pochybují, že by zákaz alkoholu mohl fungovat jako účinná zbraň proti bezútěšné situaci v zemi. „Argument, že traumata spojená s alkoholem tlačí na systém, je pouze omluvou a krytím selhání vlády. Alkohol je obětním beránkem, nikoli skutečným důvodem,“ uvedla opoziční Demokratická aliance na svém twitterovém profilu.
The argument that alcohol trauma is putting the system under pressure is simply an excuse and coverup for this failure. Alcohol is the scapegoat, not the reason.- @jsteenhuisen
„Projev prezidenta bude mít obrovský dopad na obyvatele Jihoafrické republiky,“ říká studentka Nokwanda Zenzile. „Mnoho lidí, zejména žen, se obává o svou bezpečnost. Předpokládají totiž, že obtěžování ze strany mužů poroste s tím, jak se bude zvyšovat jejich frustrace ze zákazu alkoholu,“ komentovala situaci dívka žijící v Johannesburgu pro agenturu AP.
Svou rozhořčenost nad znovuzavedením zákazu alkoholu projevují Jihoafričané hlavně na sociálních sítích. Mnoho z nich se nechalo slyšet, že alkohol do země budou pašovat nebo si ho budou sami vyrábět doma.
Nejvíc se nicméně zlobí zaměstnanci barů a prodejen alkoholu. „Co máme dělat my, barmani, abychom se uživili? To je to jediné, co potřebuji vědět,“ uvedl například Karabo Lebelo z předměstí Johannesburgu pro agenturu Reuters.
Rozhodnutí vlády na druhou stranu podporují místní zdravotníci. Podle nich by zákaz skutečně mohl odlehčit přeplněným nemocnicím. Ministryně správy věcí veřejných Nkosazana Dlamini-Zuma je přesvědčená, že konzumentům alkoholu se nedá věřit, že by byli schopní efektivně dodržovat potřebné rozestupy.
Lékaři a sestry popisují „válečné“ scenérie nemocnic
Prezident také oznámil přísnější kontroly dodržování nošení roušek, nicméně ve státě převládají obavy, že takové opatření nestačí a na přenos viru má jenom malý účinek.
„Stále musíme počítat s masivním nedostatkem jednotek intenzivní péče, testovacího vybavení a s chybějícími zhruba dvanácti tisíci pracovníky ve zdravotnictví,“ komentoval situaci jihoafrický korespondent webu Deutsche Welle Adrian Kriesch.
Krev uzdravených z covidu za statisíce. Pákistánci věří, že je uzdraví |
Stav tamějšího zdravotnictví popisuje reportáž BBC z nemocnice ve městě Port Elizabeth. Podle ní část zaměstnanců zdravotnických zařízení stávkuje, část se sama nakazila koronavirem a zbylé zdravotní sestry jsou často nuceny fungovat i jako uklízečky nebo dokonce zastávají práci chirurgů.
Šíří se zprávy, že kvůli sníženému personálnímu stavu porodnic a jejich přeplnění dochází k častým úmrtím novorozenců a jejich matek, kterým by se za normální situace dalo bez větší námahy zabránit.
Lékaři a zdravotní sestry popisují situace uvnitř nemocnicí, které připomínají válečné scenérie. Na podlahách se podle nich hromadí odpadky společně se zasychající krví, zaměstnancům se nedostává osobních ochranných prostředků, mají málo sanitek a pacienti se občas místo peřiny zakrývají novinami.
„S nedostatkem personálu jsme bojovali již před koronavirem, nyní máme ještě o třicet procent méně zaměstnanců,“ cituje BBC doktora Johna Blacka, který je jedním z pouhých dvou expertů na infekční choroby v Port Elizabeth. Black též potvrdil, že pacienti v předešlých dnech doslova bojovali o zásoby kyslíku v nemocnici v Livingstone.
