Katie Rettigová dorazila do New Yorku se dvěma kufry, novou prací a bez bydlení. Krátkodobé pronájmy na Manhattanu stály kolem pěti tisíc dolarů měsíčně. Nakonec našla možnost, kterou původně nečekala: pokoj v klášterní rezidenci, popisuje deník The Wall Street Journal.
V manhattanské rezidenci Nejsvětějšího Srdce dostala zařízený pokoj a každý večer teplé jídlo. Platila asi 1 650 dolarů (téměř 35 tisíc korun) měsíčně. Později se přesunula do rezidence svaté Marie na Upper East Side, kde ji bydlení vycházelo zhruba na 1 200 dolarů (více než 25 tisíc korun). Tam zůstala téměř rok.
Sestry na útěku. Rakouské jeptišky prchly z domova důchodců zpátky do kláštera |
Výhody podle ní byly zřejmé: bezpečí, společnost dalších lidí a žádná svazující roční nájemní smlouva. „Jeptiškám věřím víc než náhodným lidem na Marketplace,“ uvedla Rettigová.
Podobné bydlení se přitom stává alternativou k běžnému newyorskému trhu, kde medián požadovaného nájmu v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl 3 616 dolarů (téměř 76 tisíc korun), tedy o pětinu více než před pandemií. Naproti tomu rezidence svaté Anežky na Upper West Side začíná asi na 950 dolarech (asi 20 tisíc korun) měsíčně a v centru Maria v Bronxu zhruba na 800 dolarech (přibližně 17 tisíc korun).
Právo veta na partnery
Většina těchto zařízení nevyžaduje křesťanské vyznání ani účast na náboženském životě. Platí zde ale pevně daná pravidla. Někde večerka v jedenáct či o půlnoci, v ženských domech zákaz mužských návštěv na pokojích a obvykle také zákaz alkoholu.
Například v centru Maria žije pět řeholních sester s jednadvaceti obyvatelkami. Každé ráno připravují snídani, starají se o dům a pořádají společné akce. V jídelně mají karaoke, které sestry často donutí ke zpěvu.
Mladí Evropané už kupují i samostatné pokoje, trh je nutí improvizovat |
„Miluji život s děvčaty. Díky nim zůstávám mladá,“ říká sestra Rita, která pochází z Filipín a původně si plánovala běžný pracovní i rodinný život. Zkušenost s podobným domem ji ale nakonec přivedla k řeholnímu životu.
Sestry sledují, kdo je doma, čekají na opozdilce a dvakrát měsíčně kontrolují pokoje. Sestra Maria de Jesus napomíná obyvatelky za nepořádek. Když některá přivede přítele, sestra Rita si ho prohlédne a někdy otevřeně řekne, že se jí nezamlouvá.
Různorodá podpora
Podobné ubytovny přitom mají v New Yorku dlouhou tradici. Vznikaly hlavně jako bezpečné zázemí pro mladé ženy, které přijížděly samy za prací. Na začátku 20. století jich ve městě fungovaly desítky, mnohé ale zanikly kvůli nákladům, úbytku řeholnic či kvůli důsledkům pandemie. O zbývající místa je proto velký zájem a čekací listiny se mohou táhnout měsíce.
Pro Dianu Jannu Reyesovou Núnezovou se centrum Maria stalo záchranným bodem po smrti matky. Díky tomu, že měla v nájmu energie, wifi i snídani, dokázala lépe zvládat napjatý rozpočet. Ještě důležitější pro ni ale byla podpora sester v období smutku.
Krize bydlení v USA vzedmula zájem o mobilní domy. Kupují je zejména mladí |
Ne všechny podobné domy jsou navíc striktně ženské. Dům Kolping na Upper West Side nabízí asi devadesát pokojů pro muže i ženy a nemá večerku. Dům Menno v Gramercy, napojený na mennonitskou komunitu, má míst deset a nejmenší pokoj stojí 580 dolarů měsíčně (více než 12 tisíc korun).
„Bylo to nejlevnější místo, jaké jsem na Manhattanu našla,“ říká studentka Newyorské univerzity Hannah Keziah Agustinová, která se do domu nastěhovala loni v srpnu. Tamní obyvatelé se dělí o vaření, úklid koupelen i pravidelné větší čištění. „Zájemce přitahuje cena, ale i komunita je pro mnohé stejně důležitá,“ vysvětlil správce Greg Springer.
