„Pružně přezkoumáváme různé pracovní styly a snažíme se zajistit, aby se nikdo nemusel vzdát své kariéry kvůli porodu nebo péči o dítě,“ uvedla tokijská guvernérka Juriko Koikeová, když plán představila, píše portál CNN World.
„Nyní nastal čas, aby Tokio převzalo iniciativu v ochraně života lidí, živobytí a ekonomiky v těchto pro národ náročných časech,“ dodala.
Populační krize Japonska se promítla i do realit. Domy jsou k mání za zlomek ceny |
Japonská míra porodnosti již mnoho let prudce klesá. Letos v červnu dosáhla dalšího rekordního minima, a to i přesto, že vláda zvýšila úsilí o povzbuzení mladých lidí k uzavírání manželství a zakládání rodin.
Podle ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí se v loňském roce v Japonsku narodilo pouze 727 277 dětí. Míra porodnosti, tedy počet dětí, které žena za svůj život porodí, tak klesla na nové minimum 1,2 dítěte. Aby populace zůstala stabilní, musí dosáhnout nejméně 2,1.
Upracovat se k smrti
Japonská vláda prosazuje řadu opatření, která mají populační krizi zvrátit, včetně zajištění otcovské dovolené pro muže. Rovněž ostatní místní vlády zavedly opatření ke zlepšení pracovních podmínek.
Japonská populace stárne, vzkvétá tam trh s plenami pro dospělé |
Mnozí sociologové přičítají stále klesající porodnost neúprosné japonské kultuře práce a rostoucím životním nákladům. Vyčerpávající pracovní doba je již dlouho palčivý problém japonských podniků. Zaměstnanci často trpí zdravotními riziky a v extrémních případech může dojít i ke „karóši“, což je termín označující smrt z přepracování.
Stejně jako v jiných zemích jsou často pod tlakem především ženy. Musí se rozhodnout mezi kariérou a rodinou, unikátní japonská kultura práce přesčas však činí těhotenství a výchovu dětí obzvláště náročnou.
Podle Světové banky jsou rozdíly v účasti žen a mužů na trhu práce, které v loňském roce činily 55 procent u žen a 72 procent u mužů, vyšší než v jiných zemích s vysokými příjmy.
Japonsko stárne tak, že může přestat fungovat. Hledá nový start |
Přechod na čtyřdenní pracovní týden vyvolal v poslední době rostoucí zájem i na Západě. Některé společnosti začínají zkoumat zkrácenou pracovní dobu jako způsob, jak přilákat nové zaměstnance hledající lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Studie ukázaly, že se tím zlepšuje pohoda a produktivita pracovníků. Pro Japonsko je však tato myšlenka v obecné rovině stále považována za příliš radikální. V zemi se totiž často ztotožňuje čas strávený v práci s loajalitou vůči firmě.
Tokio není jediným místem v Asii, kde nyní uplatňují zásady přátelštější k rodině. Začátkem letošního roku zavedl nové směrnice, podle kterých musí všechny firmy zvažovat žádosti zaměstnanců o flexibilní pracovní režim, například Singapur. To může zahrnovat čtyřdenní pracovní týden či pružnou pracovní dobu, uzavírá CNN World.
