Za třiadvacet let, kdy Koji Širatsuki pracoval pro společnost Hinoden Electric Industries, společnost téměř nikdy nepožadovala po zákaznících, aby platili více. Nyní je to potřeba, ale nikdo neví, jak na to. A tak se 44letý výrobce ovládacích panelů v západním Japonsku rozhodl pro neobvyklý krok - přihlásil se do kurzu vyjednávání o vyšších cenách.
Ve většině ostatních zemí světa je to samozřejmost, ale v asijské zemi, kde desítky let trvající deflace držela ceny a platy na bodu mrazu, je to zapomenutá dovednost. I přesto si přednášku Ikkou Kanondžiho, zkušeného vyjednavače, přišli poslechnout studenti, manažeři i obchodníci z menších firem v regionu. „Po třiceti letech se situace konečně obrací,“ řekl Kanondži. „Teď máte šanci zvýšit ceny.“
V Japonsku straší zombie firmy. Vláda některé z nich nechá zbankrotovat |
Po letech nekonvenční měnové politiky tlačí na ceny větší ekonomická aktivita a také dávka importované inflace. Společnost Hinoden nyní čelí rostoucím nákladům na suroviny a komponenty a pokud se jí nepodaří zvýšit ceny, může její podnikání skončit v zapomnění. „Pokud se něco nezmění, společnost nebude existovat,“ řekl Širatsuki pro agenturu Bloomberg.
Nic není, jak vypadá
Podle okolního světa zažívá Japonsko oživení. Slavní investoři jako Warren Buffett mluví o trhu pozitivně, neboť akcie konečně překonaly svůj vrchol z roku 1989. Kromě obřích korporací v Tokiu a dalších velkých městech mají ale menší společnosti, kde pracuje většina lidí, stále potíže se zvyšováním cen. Takové společnosti čelí tlaku zákazníků - často větších firem - aby ceny udržovaly na nízké úrovni.
Svou roli hrají také úrokové sazby, které Japonská centrální banka koncem července zvýšila na zhruba 0,25 procenta z předchozího rozpětí nula až 0,1 procenta. Zda budou malé podniky jako Hinoden schopny centrální banku následovat a zvýšit ceny, nakonec rozhodne o tom, zda je tolik opěvované oživení ekonomiky v hodnotě 4,2 bilionu dolarů (98,5 bilionu korun) skutečné.
Robot jako z Transformers udržuje japonskou železnici. Nejlíp stříhá i natírá |
Vývozci, jako je Toyota Motor, těží ze slabšího jenu, který zvyšuje hodnotu zámořských zisků. Uniqlo, 7-Eleven a další uznávané značky mají u spotřebitelů určitou cenovou sílu, rozsáhlá síť menších podniků však takové výhody zpravidla nemá. „Dělám si velké starosti,“ řekl Širatsuki s odkazem na obavy, že bude muset propouštět zaměstnance, pokud Hinoden nebude moci zvýšit ceny.
V zemi s malou státní sociální podporou poskytují podniky síť sociálního zabezpečení. Lidé přijímají hůře placenou práci, ale na oplátku očekávají, že si ji udrží. „Nikdy jsme nemuseli propouštět,“ řekl odhodlaně Širatsuki. „A ani to nikdy nechceme.“
Moc mají větší podniky
V březnu centrální banka poprvé od roku 2007 zvýšila základní úrokovou sazbu a ukončila tak čtrnáct let záporných úroků. Guvernér Kazuo Ueda v té době uvedl, že příznivý cyklus rostoucích cen a vyšších mezd je na dohled.
Centrální banka ale zůstává opatrná, mimo jiné proto, že se příznivý cyklus projevil především u větších podniků. Letos na jaře dosáhli zaměstnanci největších podniků nejlepšího ročního zvýšení mezd za posledních 33 let, a to o 5,1 procenta. V menších podnicích, které tvoří 90 procent ekonomiky, bylo toto číslo mnohem nižší. Spotřebitelská inflace sice v červnu činila 2,8 procenta, ale vyšší byl nárůst cen potravin a veřejných služeb, což ubíralo větší část z výdajů domácností.
Každý může být hvězda. V Tokiu otevřeli první interaktivní zábavní park na světě |
„Strach je pro majitele firem při vyjednávání určující,“ řekl Kanondži. Větší podniky podle něj vědí, že mají v rukou moc. Pokud stáhnou své zakázky, menší firmy se mohou zhroutit.
Donald Low, profesor veřejné politiky na Hongkongské univerzitě vědy a technologie, dodává, že tak vzniká nezdravá závislost. Menší firmy si sice udrží své zakázky, ale musí pracovat za skromných podmínek. Když si firmy nemohou účtovat více, nemohou tyto zisky přenést na zaměstnance. „Potřebujeme vidět více poptávkové inflace,“ řekl Low.
Zneužití postavení se trestá
Koncem roku 2022 na popud vlády premiéra Fumia Kišidy zveřejnila Japonská komise pro spravedlivý obchod jména třinácti společností, které podle ní zneužívají svého dominantního vyjednávacího postavení. Byly mezi nimi některé z největších japonských podniků, například doručovatelská společnost Sagawa Express, diskontní prodejce Don Quijote a dva výrobci ze skupiny Toyota.
O tři měsíce později agentura přidala dalších deset podniků. „Jakékoli chování velkých podniků, které znemožňuje vyjednávání o cenách, je nezákonné a mělo by být nahlášeno,“ uvedl pro Bloomberg zástupce komise.
Na začátku roku 2024 pak komise veřejně pokárala společnost Nissan Motor za jednostranné snížení plateb dodavatelům o tři miliardy jenů (zhruba 500 milionů korun). Nissan peníze vrátil a generální ředitel Makoto Učida se omluvil a vrátil 30 procent svého platu.
Společnost Hinoden a její 30členný tým ručně vyrábí například řídicí jednotky pro tovární stroje a čerpadla používaná vodárenskými společnostmi. Cena mědi používané v jejích výrobcích se ale za poslední čtyři roky zhruba zdvojnásobila. Pro společnost s ročním obratem 440 milionů jenů (67 milionů korun) je tak cena každé položky důležitá.
Širatsuki tvrdí, že se po kurzu naučil některé techniky pro vyjednávání o vyšších cenách, má přesvědčivější argumenty a snaží se je uplatnit. Uvádí například veřejně dostupné ceny surovin a energií, aby mohl zákazníkům ilustrovat, jaký mají dopad na jeho hospodářský výsledek.
